Bestie

Bestie - epilog

28. february 2012 at 15:00 | Eve*

"S každým nadechnutím, s každičkým tlouknutí srdce cítím,
jak mi pulsuješ v žilách a udržuješ mě tak naživu."

Berlín, červen

ZAČÁTKEM června, tři týdny po Tomově poslední návštěvě, se ve dveřích mého pokoje objeví Teresa s Billem odbarveným na blond.

Bestie 15.

24. february 2012 at 19:22 | Eve*


PŘÁLA bych vám vidět Billův výraz těsně před tím, než za sebou práskne dveřmi. Je to směsice tolika věcí naráz, že se sama divím, jak je mohl vměstnat do jednoho pohledu. Zračí se v něm pohrdání, smutek, lítost, strach, vztek, zklamání. Podívám se mu do očí a ustrhnu. Má to v nich napsané úplně přesně: až ti zase zlomí srdce, už za mnou nechoď. Vybrala sis svůj osud.

Bestie 14.

20. february 2012 at 20:36 | Eve*

NEJDE přesně popsat, co se mi honí hlavu, co v tu chvíli cítím. Jak se cítím. Jestli se mi srdce před několika sekundami zastavilo, tak teď mi div neprorazí hrudní koš. Bolestivě do něj tluče, což způsobuje, že mi nepříjemně hučí v uších. Připadá mi, že dostanu infarkt a nebo aspoň omdlím. Přistihnu se, že otevírám pusu a marně lapu po dechu. Proboha, já nemůžu dýchat!

Bestie 13.

15. february 2012 at 18:04 | Eve*

JEDNOU jsem v knížce od Kurta Vonneguta četla, že základním pravidlem dobrého románu je udělat hlavní postavě to nejhorší, co jde, protože teprve pak příběh nabere pořádné grády. Tak to se mi stalo.

Samu sebe jsem za necelé dva měsíce dostala do tolika katastrofických situací - od neplánovaného početí přes skoroznásilnění expřítelem až po pěkně drsnou bouračku. Takže jestli vás můj příběh doteď nezaujal, možná se tak stane v následujících dnech. A pokud ani potom ne, beru nejsilnější provaz, co seženu a jdu se pohoupat na nejbližší strom a tenhle sloupek se vyšplhá na přední příčky nejčtenějších knih mrtvých autorů.

Bestie 12.

2. february 2012 at 15:18 | Eve*

MOJE představy o smrti byly všelijaké, ale že bude tak bolestivá, to mě opravdu nikdy nenapadlo. Myslela jsem, že všechno utrpení zůstává na zemi a umíráme s čistým štítem, ale očividně jsem se mýlila.

Připadám si jak stokrát zmlácená boxerem, politá kyselinou, sražená vlakem a to všechno zaráz. Bolí mě úplně každičká částečka těla. Je to tak strašné, že ani nemůžu otevřít oči a podívat se, jak to tu vypadá. Tlačí mě na prsou, nohy mám jak přikované a hlavu mi snad někdo drtí ve svěráku. Jediné, co je mi poskytnuto, je sluch. Kolem mě se ozývá zvláštní bzučení, pípání a kapání a pěkně mi to leze na nervy. Jestli je tohle doopravdy smrt, moc jsem si nepolepšila. Když už nic jiného, život mě aspoň tolik fyzicky nebolel.

Bestie 11. 2/2

24. january 2012 at 15:51 | Eve*


" Co mi je?" zopakuju po něm užasle. " Opravdu chceš vědět, co mi je?"

Bestie 11. 1/2

24. january 2012 at 15:50 | Eve*

JENOMŽE Tom se neozval a já už pomalu začínala panikařit. Za poslední dva dny jsem se modlila častěji, než ten nejzarytější věřící na světě a stejně to nepomohlo. Jestli Bůh existuje, tak se mi buď směje, nebo na mě posílá blesky. Ať tak či tak, o starším bratrovi ze slavných dvojčat Kaulitzových nikdo nemá žádné zprávy. Mandy je pořád v Itálii a ničem prý netuší. Bill s kapelou musel zrušit některá vystoupení a autogramiády, pravda, nebylo jich tak moc, ale i tak je to připravilo o celkem slušné peníze. Tomovu nepřítomnost před veřejností tají, náhlou přestávku svádějí na Billovu nemoc, o které vlastně ani tak moc nelžou - Billovi bylo opravdu slušně řečeno na hovno. Chce se bavit jen se mnou. Společně jsme přemýšleli, jestli bysme to neměli nahlásit na policii jako zmizení, ale Bill to kvůli popularitě zavrhl a já ho chápu. Kdyby se to dozvěděly fanynky, rozjel by se doslova kolotoč smrti. Takhle nám nezbývá, než sedět s rukama v klíně. Čekat.

Nikdy nebylo čekání víc ubíjející.

Bestie 10.

24. january 2012 at 15:44 | Eve*

ZVUK zvonku se bytem roznese přesně v okamžik, kdy se skloním nad vanu a sprchou si namočím vlasy. V první chvíli se rozhodnu osobu za dveřmi ignorovat, s nikým domluvená nejsem, takže je to určitě pošťačka nebo kraviny vnucující reklama. Plácnu si na vlasy šampón a nechám ho bohatě napěnit.

Člověk zazvoní ještě jednou a podtrhne svou přítomnost naléhavým zaklepáním. Tiše zakleju. Zastavím vodu a nahnu se z koupelny do chodby.

Bestie 9.

24. january 2012 at 15:41 | Eve*

MÁM kocovinu jak prase. Asi jsem včera neměla tolik pít.

Hned po tom, co se probudím, zjistím, že mi v noci bylo asi trochu blbě a tak jsem zvracela. Tak trochu na koberec a tak trochu na poštář, takže jsem asi vážně tak trochu nechutná. Kam se jen poděla ta dáma se seriózním vystupováním, která ještě před měsícem a půl cestovala po světě?

Bestie 8.

12. november 2011 at 9:50 | Eve*

NEVÍM, jestli jsem tak šíleně nezodpovědná od přírody a projevuje se to teprve teď, nebo jestli za to můžou hormony, které mě poslední dobou ovládají víc, než je normální a příjemné, ale gynekologovy rady, že se mám šetřit, nestresovat a hlavně nekouřit a nechlastat prostě dodržovat nechci, nemůžu a ani nehodlám.
 
 

Advertisement