Bestiáři

Bestiáři 3. Tom

31. may 2012 at 21:00 | Eve*
Ukamenujte mě, prosím, někdo, protože to, co jsem vyplodila v tomhle díle, je normální odpad! :/:D A nejhorší na tom je, že nic lepšího momentálně nejsem schopná sesumírovat...



Ležela jsem v posteli a poslouchala Tomův pravidelný dech. Zatímco já jsem ani ve tři hodiny ráno ještě pořád nemohla usnout, on si klidně spal. O pár ulic dál mu umírala manželka, já, jeho přítelkyně, nevěděla, co si počít, a on spal. Chtělo se mi s ním zatřást, aby se sakra probudil, vzal mě za ruku a pevně mě držel, ale nemohla jsem. Nemohla jsem.

Otočila jsem se na bok, zády k němu, a zavřela oči. Chtěla jsem si konečně odpočinout, ale pořád jsem čekala, že mi zazvoní telefon. Představovala jsem si to nejhorší - že Mandy začala znovu kašlat, že ztratila víc krve a že jí nikdo nemohl pomoct.

Převalila jsem se zpátky a s povzdechem se podívala do Tomovy andělské tváře. Ukazováčkem jsem se mu dotkla obočí, víčka, nosu, rtů. Ucítila jsem, jak na mě jde pláč. Udusila jsem v sobě stén, nazvedla mu nahou paži a vklouzla pod ni. Ach jo, Tome; tvoje manželka umírá a chce, abych jí pomohla doklepat zbytek života. Kdybys jen mohl vědět, jak vás za to oba nenávidím.

Bestiáři 2. Carolina

11. may 2012 at 21:00 | Eve*
Nemůžu si pomoct, ale tenhle díl mi připadá jak nehorázná sračka a bojím se, že bude ještě hůř. :D No, uvidím, co se mi podaří vymyslet dál. Snad vás to nakopne k většímu počtu čtenářů. :)


Chvilku nato Mandy usnula. Odešla jsem z pokoje a zamířila do bufetu.

Procházela jsem chodbami jak omámená. Bylo skoro devět večer, ale pohotovostní oddělení bylo rušné jako vždycky. Míjela jsem pokoje, z nichž většina měla otevřené dveře, takže jsem mohla vidět plačící dítě s jeho vystrašenými rodiči a holku jen o pár let starší, než jsem já, která zvracela a nemohla přestat. Kolem pobíhaly sestry a sem tam prošel i nějaký doktor. Překvapilo mě, že může být tolika lidem tak pozdě v noci špatně.

Bestiáři 1. Mandy

5. may 2012 at 21:00 | Eve*
Vy mě za ty odmlky musíte fakt nesnášet, co? :D Já se vám ale vůbec nedivím, protože i sama bych si za to věčné přepisování a upravování dala po hubě. Já zkrátka musím mít vždycky všechno dokonalý, jinak nejede vlak. Taky vás předem upozorňuju, že jedeme z kopce hned od začátku a doufám, že jsem nikoho moc nezklamala. Jestli jo, tak se vážně omlouvám.

Těším se na vaše názory a připomínky!^^


listopad

" Mám rakovinu."

Mandy byla připojená k hadičce s intravenózní výživou, když mi to řekla. V nemocniční posteli vypadala drobnější, než kdykoliv před tím. Takhle bez make-upu měla tmavé kruhy pod očima a nepřizeně našedlou pleť. Pevně jsem zavřela oči a přála si, abych tu nebyla. Přála jsem si být kdekoliv, než tady.

" Ne," řekla jsem. " děláš si srandu."

Bestiáři prolog

30. april 2012 at 21:00 | Eve*
Uf, vůbec nevím, co psát. :D Prostě: rozhodla jsem se, že nebudu líná a konečně se do toho opřu. :D Dneska jsem už snad postomilionté přepsala prolog a abych do něj pořád jak kráva nedrbala, musím ho zveřejnit, protože jinak bych se nikam neposunula.Vidím to tak, že celá třetí řada bude mít rychlý spád a bude trochu nervy drásající, takže doufám, že jste na to, holky, připravené. Konec konců, už prolog je trochu nervák. :D Těším se na vaše komenty, názory a samozřejmě na to, že Bestiáře bude číst! :)

btw.: Už nikdy nebudu opilá dávat náhodným flirtům svoje číslo! :D

listopad

Je pořád tak krásná, ne-li ještě krásnější, broblesklo mi hlavou, jakmile jsem ve zpětném zrdcátku zahlédla přicházet Mandy. Dorážela s víc jak třicetiminutovým zpoždění, ale jak bylo vidno, neleželo jí to v patě. Nebo jsem jí tam přesněji neležela já.

Povzdychla jsem si; nevím, proč jsem tam na ni tak dlouho čekala, nevím, proč jsem se s ní vůbec scházela. Proč jsem se nechala tak snadno zviklat, když mi zavolala.

" Nazdar," pozdravila mě po tom, co usadila svoje dokonalé tělo uvnitř mého Volva. Řekla to naprosto neutrálně, ale i tak jsem jí v hlase slyšela nadřazenost a opovržení.
 
 

Advertisement