25 dní s panem Arogantním

25 dní s panem Arogantním 22. První sníh 2/2

12. august 2012 at 20:20 | Eve*
Oh, zmocňuje se mě nostalgie, jako bych povídku psala sama. Konečně jsme na konci. Řeknu vám, byla to fakt fuška, heyepic píše sice mistrovsky, ale překládat ji - to je fakt dílo. :D Ale jsem ráda, že jsem se na to nevybodla, i když jsem tolikrát chtěla. Bylo to víc, než pět měsíců práce, to jsem nezažila hodně dlouho. :D Co se týče druhé řady, tak do té se určitě pustím, ale asi až po Pronásleduj . Doufám, že do té doby počkáte, a teď pořádně okomentujete tenhle díl. :)

překlad: Eve*

Dorazila jsem na "naše" místo krátce po šesté, po hodině nevolnosti z toho, že Toma zase uvidím. Ale Victor mi dodal odvahy, přesvědčil mě, že kdybych nešla, později bych toho litovala. Chtěla jsem si obléct něco - skoro jsem se navlékla do sukně, legín a balerín - skoro jsem si nakulmovala vlasy a nalíčila - ale pak jsem si uvědomila, že bych to nebyla já. Takže místo toho jsem se oblékla jako vždy - rifle, kecky, mikinu a zimní bundu. Měla jsem splihlé vlasy, ale učesala jsem se. Na rty jsem si natřela jen peprmintový balzám a na ruce dala rukavice. Nevypadala jsem jak bezdomovkyně (jak kdysi Tom poznamenal), naopak jsem vypadala docela hezky.

25 dní s panem Arogantním 22. První sníh 1/2

10. august 2012 at 20:20 | Eve*
První část poslední kapitoly. Příjemný počtení.

překlad: Eve*

Radši, než ležet v posteli s myšlenkami na Toma a Billa, rovnou jsem si šla pro notebook. Prošla jsem malým obývákem a kuchyní; cítila jsem tam vůni právě upečených sušenek a zvonivý hlas mé spolubydlící, který mě pozdravil bez ohledu, co se mezi námi přihodilo. Jenže tentokrát to byl můj nejhorší den - a ano, i když jsem se dávno přehoupla přes rozchod s Colem - trčela jsem v temnotě. Hodila jsem klíče bez ladu a skladu do košíku na chodbě a rozsvítila. Rozhlédla jsem se po zařízení v obýváku a povzdychla si. Byla jsem sama.

A nemohla jsem si pomoct od hledání informací o Tomovi a Billovi a jejich skupině. Zaplavila mě nevolnost, když jsem do vyhledávače klepala jméno Tom Kaulitz a vyskočilo mi aspoň sedm miliard stránek. Tohle bylo ono - on byl skutečný. Zatímco jsem procházela jeho fotky, nachytala jsem se, že se smutně usmívám. V mládí neměl černé rasty, místo nich nosil pod šátkem a kšiltovkou tlusté blond dready. Měl pořád piercing v dolní rtu. Ve rtu, který na mě chrlil nenávist a řval na mě a líbal mě. Chtěla jsem si vzpomínky na něj vytlačit z hlavy, zapomenout na jeho jazyk v mé puse. Otřásla jsem se. Tolik jsem ho milovala...

25 dní s panem Arogantním 21. Kolaps

7. august 2012 at 20:20 | Eve*
překlad: Eve*

Bylo to jako by si ze mě Bůh dělal prdel. Měla jsem chuť si znovu dát kafe, vyrvat si vlasy, křičet. Brečet.

Neměla jsem žádnou šanci nějak reagovat na fakturu, co ležela přede mnou, ani když jsem zaslechla z Billova apartmánu jakési zvuky. O chvilku později se ozvaly těžké kroky a bouchnutí dveří, jako by se Bill proměnil v ďábla a šel své dvojče osobně ztrestat.

S úsměvem se na mě podíval a mě zabolelo na prsou. Na krku měl drahý červený šátek. Rychle si ho stáhl a hodil na černý kožený gauč. Rozepl si bundu a hodil ji k šátku. Zavřela jsem oči a otočila se, aby mě neobalamutila vůně jeho kolínské. I když jsem vřela vzteky, nevěřícně jsem zakroutila hlavou. Tlouklo mi srdce a přestávala jsem dýchat. Nenáviděla jsem ho - ale pořád jsem do něj byla zamilovaná.

25 dní s panem Arogantním 20. Bílé lži

5. august 2012 at 20:20 | Eve*
překlad: Eve*

Zvedla jsem zrak od zmačkaného časopisu na chodníku a místo toho, abych se soustředila na něco jiného - cokoliv - co by mě dokázalo rozptýlit od toho, co jsem se před chvilkou dozvěděla. Viděla jsem, jak se Victori sklání pro časopis a koutkem oka mě pozoruje a nakonec si hlasitě vzdychnul.

" Jsi si jistá-" promluvil. " Jsi si jistá, že je to on - teda... mohl to být... může to být kdo-"

" Je to on," řekla jsem. Můj hlas postrádal jakékoliv emoce; byl břidký, monotónní, mrtvolný. Nadechla jsem se a položila si dlaně na tvář. Přikývla jsem. " Je to on."

25 dní s panem Arogantním 19. Výročí a titulky 2/2

3. august 2012 at 20:20 | Eve*
překlad: Eve*

" Slyšelas," zamumlal. " Jeden sráč ti ojede spolubydlící a kdo ví koho ještě a ty s ním pořád držíš."

Chvíli jsem mlčela a rozdýchala šok - který přecházel do vzteku. Nadechla jsem se, zavrtěla hlavou a zavrtala se hlouběji do polštářů.

" Jak si můžeš něco takového myslet?"

Znovu se zasmál, přičemž ohrnul horní ret, zadíval se přes zábradlí a zachumlal si ruce. " Není to jen myšlenka, ale fakt-" svraštil obočí. " Zůstalas s ním, ne?"

25 dní s panem Arogantním 19. Výročí a titulky 1/2

31. july 2012 at 20:20 | Eve*
překlad: Eve*

Až doteď jsem klaustrofóbii prakticky neznala, teď jsem ji ale v malé a tiché kabince výtahu cítila. Bylo mi těžko na prsou, když jsem mačkala tlačítko. Přešlápla jsem na druhou nohu. Byla jsem nervózní. Nechtěla jsem tu být, ve výtahu vyjížděcícím do jeho apartmánu - u něj.

Byl na mě naštvaný a já to věděla. Chladná zpráva, která mi od něj před půl hodinou přišla, to dávala najevo jasně. Místo srandy nebo jedovatých poznámek nebo urážek mi display ukazoval jen jedno slovo.

Deset.

25 dní s panem Arogantním 18. Krvavá neděle 2/2

29. july 2012 at 20:20 | Eve*
překlad: Eve*

Nejdřív byla zticha a jen na něj hleděla, byla zmatená - on představoval pravý opak. Po dlouhé době se pomalu nadechla a polkla.

" Co myslíš tím nic?" zamumlala se ztvrdlými rysy. " Myslela jsem, že jsme... myslela jsem-myslela jsem, že jsme spolu-"

" Jediné, co jsme spolu," skočil jí do toho Tom. " byly sliny a lože."

25 dní s panem Arogantním 18. Krvavá neděle 1/2

27. july 2012 at 20:20 | Eve*
překlad: Eve*

Jak jsem se dívala na kytky v Coleových rukách, všechny byly zabalené do krémového sametového papíru, ozval se Paigin hlas, který dopravázel rychlé kroky. Obrátila jsem pozornost od těch krásných kytek na dvě postavy vedle mě - první na Paige, která vypadala rozčíleně - a pak na Toma, který stál nehybně s výhružným pohledem upřeným na Cola.

Paige rychle zamrkala, nepatrně si odkašla a chytla Toma za předloktí. " Tome," pošeptala mu a jemně mu za ruku zatahala. " Co to děláš?"

Znovu se ozvalo odkašlání, ale okamžik nato jsem slyšela Colův hluboký hlas, a když jsem se otočila, držel kytky dole a zíral na mou blonďatou spolubydlící.

25 dní s panem Arogantním 17. Tenká hranice 2/2

24. july 2012 at 20:20 | Eve*
překlad: Eve*

Zatímco jsem čekala, jeho vztek se stupňoval. Nakonec svraštil obočí. " Chceš odpověď, Anno?" zasyčel. " Tak tady ji máš. Bill nosí na veřejnosti mikiny a brýle - protože je to Bill. Chodí tak každej den. Co se týče muffinů - jsem stálý zákazník, cos na tom nepochopila?"

Otevřela jsem pusu k mluvě, ale předběhl mě. " Co se týče toho podepisování - tomu se říká bezpečnost-" měl blízko řevu. " - a co se týče toho, že s tebou nikam nechodím?" odmlčel se a potom se kousavě zasmál. " - to jsem snad jasné. Jsi to ty."

25 dní s panem Arogantním 17. Tenká hranice 1/2

20. july 2012 at 20:20 | Eve*
překlad: Eve*

Nějak jsme se od sebe odtrhli a nehybně naproti sobě stáli. Mělce mi dýchal na čelo, cítila jsem skořici. Moc dobře jsem tu vůni znala - byla to přesně ta, kterou jsem z něj cítila včera. Byla to chuť, kterou mi vtisk, když se ke mně sehnul a zmateně mi propletl dlouhé prsty ve vlasech. Vůbec jsem ho cítila celého, z prsou mu táhla vanilka.

Pohnul se jako první, čímž mi vzal možnost se dívat na jeho prsa. Ozývala se ozvěna jeho kroků a vzdalující se dýchání. Stála jsem na místě a nedokázala se soustředit na nic, než na něj. Nemohla jsem z něj spustit zrak. Nedokázala jsem ani pochopit, co se to s námi děje, ale čím dál víc se mě zmocňoval strach.

Zavrzala matrace. Zavolal na mě z druhé strany pokoje:
 
 

Advertisement