25 týdnů bez pana Arogantního 8. Nový list 2/2

31. march 2014 at 10:12 | Eve |  25 týdnů bez pana Arogantního
Vyvěste vlajky, zatrubte famfáry, bouchněte šampáňo, prostě cokoliv, PROTOŽE... jsem znovu rozjela blog a pozor! Přeložila další kus 25TBPA! Já vím, jsem prostě nejlepší. :D

překlad: Eve*

Tentokrát jsem oněměla já a zírala na ni s očima dokořán. Nechtěně mi teď přiznala, že mě nemá ráda nejen ona - ale taky James. Nadechla jsem se jednou, dvakrát. Její culení se rozšířilo.

" Dobrá práce, Aničko," řekla mile a seskočila z mého stolu. Otočila se na mě přes rameno. " Ať se ti dnes daří."

Když pomalu kráčela se svou pověstnou grácií ke svému místu, docházelo mi to. A když vyšel z kanceláře James, svým výrazem mě v tom utvrdil. Rychle jsem vstala a aniž bych uvažovala, vletěla jsem k němu do kanclu.



Možná to byly jen Blaiřiny kecy - nebo třeba odmítnutí ze včerejška. Možná to bylo uvědomění, že jsem přišla o někoho, na kom mi záleželo a nemohla jsem s tím nic udělat. Ať to bylo, co chtělo, tohle jsem věděla najisto - už nebudu bezcharakterní blbka. Už ze sebe nenechám dělat vola. A s tímhle jsem na něj vletěla.

Když jsem otevřela dveře, neobtěžovala jsem se zavřít. James ke mně vzhlédl a trochu vyvalil oči. Otevřel ústa, ale než stihl promluvit, udělala jsem krok k němu.

Takhle to nepůjde.

" Včerejšek je mi líto," řekla jsem. " A omlouvám se, jak jsem se chovala. Ale chci ti říct, jak mi je, protože už mám dost toho, jak jsem hloupá a slabá."

Znovu jsem se přiblížila. Byla jsem na rozsypání. James na mě mlčky zíral s pusou otevřenou.

" Líbil ses mi už od prvního dne," pokračovala jsem třesoucím hlasem. Polkla jsem, v ústech jsem měla vyschlo. " A-a... vím, že... je to naprosto nevhodné a asi mě vyhodíš - ale... já jen-"

Ostře se nadechl, čímž mě utl, a já se na něj nejistě podívala. Nečitelně mě sledoval a když se postavil, ruce se mi rozklepaly ještě víc. To nebylo dobré. Zastavil se u mě a já nedobrovolně zavřela oči. Poníží mě, tenhle týden už snad potisící. Jak jsem čekala na jeho odpověď, srdce mi bušilo, vydechl a zavřel dveře. Mrkla jsem na něj jedním okem a uviděla ho u sebe, téměř jsme se dotýkali hruděmi. Shlížel na mě a pomalu dýchal - oči měl temné, ale ne tak temné, jako když jsem sem poprvé před hodinou přišla.

A pak jsem ucítila závan jeho kolínské a teplo jeho prsou na mých a něco teplého a vlhkého na mých rtech. Ztuhla jsem, když mi došlo, že mě líbal. Jameslíbal. Jeho ústa se otírala o mé, jednou rukou si mě přitáhl.

Když se odtáhl, zamrkala jsem na něj. Bylo to tak strašně neuvěřitelné - vážně se to dělo?

Klepaly se mi rty, tak jsem se několikrát nadechla. " Co... a co to, co jsi mi řekl před tím? Mluvils o... o dodržování-"

Než jsem stihla dokončit větu, znovu mě líbal a jazykem mě laskal na dolním rtu. Odtáhl se a řekl jen tři slova. " Kčertu s profesionalitou."

Musela jsem ho znovu políbit.


Byly dvě hodiny rány, když mi vedle ucha zazvonil telefon. Ležela jsem v posteli, naprosto groggy, ale rychle jsem hmátla po telefonu v naději, že je to Vic a bude mi referovat, jak blbě se má nebo třeba Oliver z místního baru. Přiložila jsem si mobil k uchu, oči jsem držela zavřené. Hlas jsem měla ochraptělý: " H-haló?"

Na druhé straně někdo ztěžka dýchal, znělo to, jako by i poplakával. Poposedla jsem a promnula si oči. " Haló?"

A pak jsem uslyšela jeho hlas. " An... Anno?"

Tiše jsem zasténala - proč jsem to zvedala, aniž bych se podívala na display? Dvěma prsty jsem si stiskla spánek a potom se z hluboka nadechla. " Jsou dvě ráno, Bille. Co chceš?"

" P-prosím," řekl tichým zlomeným hlasem. " Prosím, potřebuju tě tu."

Zívla jsem do dlaně. " Jdu spát. Dobrou noc, Bille."

" Anno, prosím... jde... jde o Toma, on je..."

" Je mi to jedno," odsekla jsem. " Určitě ti řekl, že jsme se včera potkali a jak je mi to líto, ale už toho mám dost. Zavěšuju."

" On je... chová se jak pako, Anno," zašeptal. " Uchlastá se k smrti, pořád se po tobě ptá... a... a já nevím, co mám dělat."

" Copak tam není Ria?" zeptala jsem se chladně. " Ona mu pomůže. Konec konců je to jeho přítelkyně."

" Prosím," žadonil. " Nic s ním nesvedu. Prosím..."

" Zavolej sanitku," štěkla jsem. " Nebo záchytku. Jdu spát."

Rozfňukal se víc. " Anno..." Znovu jsem zaslechla popotáhnutí. Pomalu jsem si dala mobil zase k uchu a uslyšela ho srozumitelněji. " Jestli ho miluješ... jestli ti není lhostejný, prosím..." odmlčel se na moment a trhaně se nadechl. " On tě potřebuje."

Muselo se přerušit spojení nebo Bill zavěsil, protože se z mobilu ozval monotónní tón. Podívala jsem se na prázdný display, srdce se mi rozbušilo a vyschlo mi v krku, byla jsem v koncích. Minuty ubíhaly, soustředila jsem se jen na Billovo prosím a Tomovu bledou tvář sehlou v koupelně. Vzdychla jsem. K čertu se vším.

Když jsem si oblékala mikinu a sháněla se po klíčích, část mysli na mě křičela Blaiřina slova, co mi řekla před třemi měsíci - ty jsi takový blázen...
 

3 people judged this article.

Poll


Comments

1 ela-vampire.blog.cz ela-vampire.blog.cz | Email | Web | 1. april 2014 at 16:30 | React

Konečně se mi to podařilo otevřít :-) Včera mi to vůbec nešlo :-) Jinak tuhle povídku úplně zbožňuju :-) Jestli děláš i něco jako affs měla bych zájem... i když můj blog na to asi moc nevypadá, ale TH mám moc ráda a taky tam o nich mám povídku... když budeš chtít stav se :-)

2 Zizina Zizina | 20. april 2014 at 9:20 | React

To je super ze jsi začala opět psát. :) tak sup další dil ! :))

3 Týnka Týnka | Web | 22. april 2014 at 21:41 | React

ty jsi úžasná..:) honem honem další díl..:) to se vždy tak utne..:((( jsem ráda že si blog zase rozjela..:)

4 hana hana | 3. may 2014 at 19:48 | React

Ahoj jaky je original nazev povidky?

5 Anet Anet | 26. october 2016 at 21:47 | React

Ahoj, poviedku čítam uz asi tretí krat ale vždy ma zamrzí ze druha séria nie je dokončená :( viem ze uz asi ani nenavstevujes blog, ale rada by som bola keby si sa k tomu niekedy vrátila a druhu sériu dokončila :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement