Jade-Gabrielle Roux-Kaulitz

14. april 2013 at 10:37 | Eve*
Taky už se Vám určitě stalo, že jste napsali hromadu povídek, měli jste tucty perfektních nápadů, ale naráz jako byste se zasekli a dál to nešlo. Mně se to stává poměrně často, a proto jsem založila rubriku tzv. Nevydaných fanfics, kde si moje nevyvedené pokusy můžete přečíst. :)

Eve*

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jade Gabrielle Antoinette Roux-Kaulitz byla na své neobvyklé dlouhé jméno náležitě pyšná a stejně tak, jako jí vadili líní lidé a mastné vlasy, nenáviděla, když jí ho nějaký neznalec francouzštiny komolil. Na dovětek "Kaulitz" tolik háklivá nebyla, vlastně vůbec, proto si ho ostatně zařadila až na úplný konec jména, ale na správnou výslovnost "Roux" si potrpěla. Bylo by tedy vhodné se to naučit hned na začátku, abyste si obyčejnou americkou "Džejd Gejbriel", o kterou zakopnete na každém umouněném rohu, nepletli s půvabnou francouzskou "Žád Gabriel".

Jade Gabrielle, celé jméno používala jen při formálních záležitostech, nebyla nijak krásná, ani chytrá. Vlastně by se podle dnešních ideálů dalo říct, že byla na nejvýš průměrná. Neměla velké modré oči, které by se vám zaryly pod kůži. Neměla dlouhé husté blond vlasy, kterými, kdyby pohodila, oslnila všechny naokolo. Neměla dokonce ani velká prsa. Ne, kdepak. Oči měla hnědé a vlasy barvy ebenu dosahující do půli zad, prsa jako lentilky pod kobercem. Jade Gabrielle měla jen svou neuvěřilnou osobnost, díky které byla schopná dostat na kolena všechny, které chtěla. Asi proto byla za jednoho Kaulitze už dva roky vdaná a se druhým měla šestiletou holčičku.



Jade Gabrielle ležela ve vaně a jako každý den myslela na svou dceru. Přemýšlela, co teď asi dělá, jak se má a co dneska zažila ve škole, jestli dostala nějakou známku. Simone Antoinette chodila už do první třídy a Jane se pokaždé, kdykoliv si to uvědomila, zachmuřila. Nebyla to ona, kdo ji prvního záři vedl za ruku do školy. Zatímco jiné holčičky doprovázely jejich maminky, Simone Antoinette musela jít se svou babičkou, Janinou matkou. Ano, Jade Gabrielle byla natolik ubohá, že se zhrabala jen na nákup růžové školní aktovky s motivem Helly Kitty, po které prý Simone Antoinette toužila, a po messengerovi poslala veliký žlutý kornout plný bonbónů, kterými si malá měla osladit svůj den D. Jade Gabrielle vylezla z vany a jako každý den se utvrdila v tom, jak příšerná je matka.

Jade si přes nahé tělo přehodila červený saténový župan, postavila se k zrcadlu a šla ve svých myšlenkách ještě dál.

Když se Simone Antoinette v červenci 2007 narodila, nebylo Jade Gabrielle ani sedmnáct. Otec malé, Tom, nebyl o moc starší, než ona. To, že bude tátou, mu Jade chtěla říct, ale pokaždé, když k tomu měla příležitost, dostala strach a pak bylo najednou pozdě. Jadinu matku, Jane Antoinette, váženou francouzskou chirurgičku, tehdy napadlo spásné řešení - aby ochránila Jade a vůbec celou rodinu před společenským faux pas, poslala dceru do porodu za svou sestrou na venkov. Jadino těhotenství se tedy jako zázrakem povedlo ututlat, ale Jade byla nucená svou malou Simone Antoinette, která dostala obě svá jména po babičkách, Jadině a Tomově matce, nechat se svými rodiči ve Francii. Od té doby uplynulo už spoustu let, spoustu času na to, aby za svou holčičkou Jade Gabrielle přijela na návštěvu. Měla hromadu času říct Tomovi, že spolu mají dítě, které na ně každý den čeká a doufá, že si ho maminka s tatínkem vezmou k sobě. Ale Jade Gabrielle neudělala ani jedno z toho. Do Francie jezdila jen dvakrát ročně, to na Simoniny narozeniny a na Vánoce, kdy s sebou pokaždé vláčela tolik dárků, že kdyby po cestě polovinu poztrácela, nikdo to nepozná

Do koupelny po krátkém zaklepání vešel Bill. Opřel se o futro, založil si ruce na prsou a dlouze se na svou manželku zadíval. Občas to dělával, když se chtěl utvrdil ve svých citech k ní. Netušil, proč ho Jade Gabrielle tolik přitahovala. I on si byl vědom toho, že kdyby se konala volba Miss, Jade by se na předních příčkách určitě neumístila. Ale kdykoliv svou ženu zahlédl, sevřely se mu plíce, nemohl se nadechnout a ztratil řeč. Třeba jako právě teď. Tolikrát už zkoušel napsat písničku, ve které by jí a vůbec celému světu sdělil, co k ní cítí, ale pokaždé, když si sedl ke stolu a vzal do ruky pero, jako by se mu hlavou prohnal uragán a vzal s sebou všechny přívlastky, kterými chtěl Bill Jade počastovat. Bill byl schopný vymyslet text o čemkoliv, ale když došlo na jeho ženu, byl v koncích. Zatímco ostatní lidé jen milují, Bill byl přesvědčený, že jemu se povedlo se díky Jade Gabrielle dostat na vyšší úroveň. Cítil k ní víc, než jen lásku.

Jade Gabrielle dál nerušeně stála před zrcadlem a lhostejně si fénovala vlasy. Viděla Billa v odrazu. Dívala se mu přes něj do nenalíčených hnědých očí, které se tak podobaly těm Simoniným. A taky Tomovým. Těm především. Jade nevěděla, proč si vlastně Billa vzala za manžela. Odjakživa ji to táhlo spíš k Tomovi. Nikdy se o Billa nijak zvlášť nezajímala, obdivovala ho jako umělce, ano, nadaného hudebníka, ale to je tak všechno. Když se zkusila zamyslet nad tím, kdy se k sobě začali chovat jinak, než známí, nebyla schopná si na to vzpomenout. V paměti měla ohledně svého muže všudy všeho utkvělé jen dvě informace: jejich první sex a datum svatby. Ani jedno se jí moc nelíbilo.

Jane Gabrielle si mlčky dofénovala vlasy a dala se do vytahování natáček. Mechanickými pohyby uvolňovala pramen po pramenu, až nakonec po chvilce zahodila poslední natáčku do pytlíku a prohrábla si navlněné vlasy rukou. Shlédla se v zrcadle a ušklíbla se; nebyla krásná, ne. Hodilo se na ni jen záhadně půvabná. Pečlivě po sobě uklidila a prosmekla se kolem Billa ke dveřím.

" Nečekej na mě, dneska příjdu pozdě," utrousila z chodby.

Bill se za ní tázavě ohlédl. " Jak moc pozdě?"

" Prostě pozdě."

" Miláčku," zavolal za ní Bill naléhavě.

" Teď ne, zlato, spěchám," odbyla ho Jade Gabrielle suše a stiskla kliku od ložnice. I když Bill věděl, že oslovení, které Jade použila, měla mechanicky naučené a říkala tak prakticky všem jejím kamarádkám, kolegům, ba dokonce i obyčejným známým, jako vždy ho to zahřálo u srdce.

" Všechno nejlepší, zlatíčko!"

Sice to zabralo a Jade se skutečně zastavila, ale jen na dvě krátké vteřiny, v průběhu kterých po Billovi znudeně šlehla očima.

" O čem to mluvíš?" zeptala se. " Narozeniny nemá ani jeden z nás."

Bill se usmál a třemi dlouhými kroky zdolal vzdálenost, která je dělila. Objal Jade kolem pasu a sklonil se jí k pravému uchu, ve kterém se jí třpytila luxusní visací diamantová náušnice. Dárek k minulým Vánocům. Zabralo mu to nebývalé úsilí je sehnat, ale pro Jade by udělal všechno.

" Dneska jsou to přesně dva roky, co jsme se vzali," napověděl jí šeptem. " Krásné výročí, Jade Gabrielle Antoinette Roux-Kaulitz," zanotal se silným akcentem, ale s překvapivě dobrým franouzským er. Jade napadlo, že mu muselo trvat věčnost, než se ho naučil.

Krátce se na něj podívala a promluvila teprve potom, co se mu vykroutila a konečně rozevřela dveře do ložnice.

" Tobě taky." A zabouchla mu před nosem.
 

Be the first one to judge this article.

Poll

Další přeložené povídky?

Ano 59% (526)
Ne 41% (366)

Comments

1 Caty Caty | 14. april 2013 at 12:40 | React

je to zajimavyy ale co dalsi dil 25 dni bez pana arogantniho ?

2 Eve* Eve* | Email | Web | 14. april 2013 at 14:49 | React

[1]: Dneska ve 20.20.

3 Rea Rea | Email | 14. april 2013 at 15:37 | React

[2]: Jupííí ;-)

4 kia kia | 15. april 2013 at 14:48 | React

fuhaa, no mne sa to paci.. je to take ine
samozrejme, ze medzi arogantnym a tunak tetou jade-gabriele volim arogantneho, ale ak by sa ti velmi chcelo.. nenahnevam sa :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement