Následuj mě 16.

16. september 2012 at 18:00 | Eve* |  Následuj mě

překlad: Eve*

Seděla jsem v Tomově autě, Tom seděl vedle mě a ruce měl na volantě. Po naší hádce před třemi dny, Toma napadlo, že by bylo dobré, kdybychom si zajeli někam za město do restaurace.

Cesta autem i skrz parkoviště probíhala v tichosti, ale nebylo to takové to trapné ticho. Bylo to hezké ticho, užívali jsme si vzájemnost přítomnost.



" Měli bychom tu mít zarezervovaný stůl na sednou na jméno Tom Kaulitz," řekl Tom, když jsme vešli dovnitř.

" Ano, pane, pojďte za mnou," odpověděl číšník a zavedl nás ke stolu pro dva. " Jmenuju se Mike a dneska jsem vám k službám. Prosím, vaše jídelní lístky. Za chvilku se vrátím s vašim pitím." Tom mi přidržel židli a já si sedla. Otevřela jsem menu.

" Můžu sklenku červeného?" zeptala jsem se Toma.

" Jasně, zlato," usmál se na mě. " Na co máš chuť?"

" Když jsem tu byla minule, měla jsem kuřecí prsa a byly dobrý. Dneska si ale nejspíš dám bologneské špagety s masovýma kuličkama. Co ty?" zeptala jsem.

" Steak, samozřejmě," zakřenil se Tom, protože moc dobře věděl, že vím, jak má steaky rád.

" Máte vybráno, co k pití?" otázal se Mike a postavil se k nám s bločkem v ruce.

" Ano. Budeme i jíst. Přineste nám lahev nejlepšího červeného vína, kolu bez ledu, bologneské špagety a steak," objednal Tom.

" Dobře, pane. Hned to bude," oznámil nám Mike a odešel.

" Bez ledu?" zeptala jsem se Toma.

" Zvyšuje hladinu, neplatím za málo," poukázal Tom.

" Proto jsme měli jít raděi do Pizza Hutu," usmála jsem se. Mike nám přinesl pití a vrátil se zpátky k baru.

" Možná, ale za ty stojíš za všechny prachy světa," zamrkal na mě Tom.

" Ale nestojím za led?"

" Tak jsem to nemyslel!" ohradil se.

" Dělám si srandu," zasmála jsem se.

" Oh," pousmál se Tom. " Víš, udělalas mi na prsou modřinu jak prase," řekl.

" Fakt?"

" Jo. Mlátilas do mě jak bagr," stěžoval si.

" Zasloužil sis to," pokrčila jsem rameny.

" Já vím. Promiň." Natáhl se přes stůl a vzal mě za ruku.

" Už jsme to uzavřeli, Tome, a já se k tomu nechci vracet. Miluju tě moc na to, abych všechno kvůli takové kravině zahodila."

" Vážně?" vyvalil oči.

" Jo, vážně. Takhle jsem ještě nikoho nemilovala," pokrčila jsem rameny.

" Protože jsi je nemilovala. Vždycky jsi měla ráda mě a taky jsi mě vždycky měla," ušklíbl se Tom.

" To je pravda."

" Steak a špagety s masovými kuličkami," naservíroval nám Mike talíře. Při pohledu na špagety mi vyschlo v krku, už jsem se nemohla dočkat, až je sním.

" Tori?" řekl Tom, když snědl první sousto.

" Ano, Tome?"

" Přemýšlelas už někdy nad budoucností?" zeptal se.

" Uhm, ne. Proč?"

" Oh. No, protože já jo," trhl rameny.

" Jo?"

" Jo. Dokážu si představit, že bych zbytek života strávil s tebou. Tak je to lehký," řekl.

" Já si to taky umím představit," usmála jsem se.

" Fakt?"

" Jo."

" Myslíš, že se vezmem?" zeptal se.

" Řekla bych, že jo," pokrčila jsem rameny.

" A děti?"

" Možná, já nevím, jestli vůbec nějaký děti chci." Jsem z dětí nervózní, ale mamka říká, že s vlastními dětmi je to jiné. Možná budu uvažovat jinak, až budu starší, ale ne teď.

" Oh. No, já bych chtěl tři. A chtěl bych kluky, abych je mohl učit hrát na kytaru. A Bill zas chce holku, aby mohla zpívat s ním," uculil se Tom s očima zapíchlýma do talíře. Nemohla jsem se ubránit úsměvu.

" Jaké bys pro ně chtěl jména?" zeptala jsem se.

" To je těžká otázka. Jestli to bude kluk, tak bych chtěl, aby to byl Riley, nebo Tyler, nebo něco takového. Ale jestli holka, tak Chasity, nebo Madison, nebo Heidi."

" To nejsou zrovna německá jména."

" Já vím. Ale to, že jsem Němec, přece neznamená, že moje děti musí mít německá jména. Teda, podívej se na mě a Billa. Naše jména taky nejsou přímo německé, ne?" vysvětlil.

" Pravda. Moje taky ne."

" Přesně tak."

" Bavíme se tu vážně o manželství a dětech?" zeptala jsem se. Musela jsem uznat, že debaty na podobná témata mě děsila. Jsem typ člověka, co žije ze dne na den a beru věci tak, jak jsou, nikdy si nedělám plány. A tenhle rozhovor, který jsme s Tomem vedli, se mi nelíbil.

" Jo, bavíme," usmál se Tom, ale úsměv mu brzo opadl. " Tori, není to závazné, víš."

" Ne?"

" Ne. Je to jen obyčejný rozhovor. Kdo ví, co se stane. Můžeme se zabít po cestě domů, můžeme jít každý na jinou vysokou. Nechci tě ztratit, toho se bojím nejvíc. Kdybych tebe a Billa ztratil, umřel bych," pokrčil rameny. " Miluju tě, Tori, a myslím, že jsi jediná, koho takhle budu milovat už pořád."

Z jeho slov mi bylo nanic, protože jsme se brzy měli rozdělit. On se bojí, že si vyberu jinou vysokou. Ale mě čekalo něco horšího. Za dva týdny jsem se měla přestěhovat do jiné země.

Jiné země.

Na druhém konci světa.

Rozdělí nás to.

" Já to mám stejně, Tome," řekla jsem, i když jsem věděla, že se to brzy stane. Zabilo by mě, kdybych mu to měla říct. Myslí si, že ukončíme střední spolu, jenomže já ji ukončím v posrané Austrálii.

Ale prostě mu to říct nemůžu. Ne teď. Řeknu mu to těsně předtím, než odjedu, ať ho to jakkoliv zkolí. Nic lepší udělat totiž nemůžu.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 báři báři | Web | 16. september 2012 at 21:32 | React

Jéjda, ať už mu to konečně řekne, jinak mě klepne pepka, ale opravdu. :D No to je konec, na společné večeři a oni Tom jí steak. na to bych se podívala. :) Ale pěkný rozhovor, až na Toma netypický.. :) :D

2 patek philippe imitation patek philippe imitation | Email | Web | 15. january 2013 at 9:23 | React

Reading i thought it was very informative. I appreciate you bothering to put this site piece together. One time i again find myself spending option to long both reading and commenting. Whichever, it turned out still worthwhile
http://www.palewatches.com

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement