Následuj mě 12. 2/2

9. september 2012 at 18:00 | Eve* |  Následuj mě

překlad: Eve*

Tom na mě zíral celých pět minut, když jsem mu otevřela. Musela jsem mu lusknout před nosem, aby se probral. Složil mi kompliment a otevřel mi dveře od auta. Chválil mě celou cestu do klubu. Chválil mě po cestě k baru. Jeho komplimenty zkrátka nebraly mezí.

" Máš nový pásek?" zeptal se.



" Jo. Nikki mi ho dala k narozeninám," odpověděla jsem mu. " Chceš mi něco říct?"

" Co jako?"

" Celou dobu mi lichotíš. To není tvůj styl," pokrčila jsem rameny.

" Nemůžu zalichotit své překrásné přítelkyni, když má narozeniny? Tak promiň," zamumlal sarkasticky.

" Neříkám, že nemůžeš. Jen to nejsi ty," zase jsem trhla rameny a pořádně se napila z kelímku, který mi podal.

" Myslíš, že jsem udělal něco za tvými zády? Jako že bych tě podvedl nebo tak?" Pokrčila jsem rameny. " Tori, viděl jsem tě naposledy přes pěti hodinama. To bych nestihl. Dal jsem si sprchu, udělal si čaj, oblíkl se a v sedm tě vyzvedl," vysvětlil.

" Promiň," hlesla jsem.

" Oh, Tori?" Podívala jsem se na něj. " Já nejsem ty," zasyčel.

" Co prosím?" zeptala jsem se ho vyjeveně.

" Slyšelas," zasmál se.

" Myslela jsem to, cos právě řekl. Proč jsi to řekl, Tome?"

" Myslela sis, že jsem tě podvedl. Ale zatím jsi to byla jen ty, kdo tu někoho podváděl," pokrčil rameny a napil se své vodky s redbullem.

" Tohle už jsme uzavřeli včera," zasténala jsem a schovala si tvář do dlaní.

" Jo, ale to neznamená, že jsem to uzavřel i já."

" Já vím. Promiň," zamumlala jsem.

" To je jedno."

" Tome, nechci se s tebou hádat," řekla jsem.

" No, a já zas nechci, abys mě obviňovala z nevěry jen proto, že vždycky nedostaneš to, co chceš, jasné, Tori?" odsekl.

" Tome, přestaň!" Cítila jsem, jak se mi do očí ženou slzy. Měla jsem na krajíčku, jen se rozbrečet.

" Neříkej mi, co mám dělat, Tori! Možná máš narozky, ale nemůžeš mě obviňovat z takových kravin a pak to zakecat! Nemáš důvod být ke mně taková!" zakřičel.

Nevydržela jsem to. Nemohla jsem to unést. Než jsem si to uvědomila, sebrala jsem svou sklenku s pitím. V mrknutí oka byla sklenka prázdná a z Tomovy tváře odkapávaly kapky alkoholu.

Sedla jsem si na barovou židličku a uvědomila si, co jsem udělala.

" Tori?" zašeptal.

" Jdi do hajzlu," opáčila jsem mu plačtivě.

" Tori!" zavolal a ještě jsem slyšela, jak na mě volá, ale já se nezastavila. Vyšla jsem před klub, kde jsem si zula boty a odhodila je pryč.

" Slečno, vaše boty," vzal mě vyhazovač za ruku.

" Vyhoďte je," zasyčela jsem, vytrhla se mu a zavolala si taxi. Nadiktovala jsem řidiči svou adresu a podívala se okýnkem ven. Tom stál před vchodem a v ruce držel moje boty.


Od mých narozenin uběhl týden. Od toho, co jsem odjela z klubu, jsem s Tomem nemluvila. Sice jsme se viděli v partě, ale ignorovala jsem ho. Jo, je to trapné a ne, nemám ponětí, jestli spolu ještě chodíme, nebo ne.

Hrozně bych si s ním chtěla promluvit, ale on se mi pořád neomluvil. Neudělala jsem nic špatného, takže odmítám začít první. Nemůžu si pomoct, ale bojím se, že se Tom vyspí s nějakou jinou, je tím přece pověstný.

Ale nejspíš měl právo se na mě zlobit. Podvedla jsem ho, ale on přece ví, že jsem byla omámená, ví, že jsem to neudělala naschvál.

Ví, že ho miluju víc než cokoliv a nikdy bych mu to sama od sebe neprovedla.

" Zlato, můžeš na slovo?" zavolala mamka z přízemí. Tu větu jsem nesnášela, nikdy nevěstila nic dobrého.

Vstala jsem z postele a sešla dolů do kuchně, kde mamka jako vždy seděla u stolu a čekala na mě.

" Co je, mami?" zeptala jsem se.

"Nechtěla jsem s tebou mluvit minulý týden, protože jsi měla narozky, chtěla jsem to nechat až ten opar dospělosti trochu pomine," usmála se.

" Mluvit o čem?" Pilo mi krev, když chodila okolo horké kaše.

" Dostala jsem nabídku na práci," řekla mi.

" Super!" uculila jsem se na ni. Proč jsem ale byla tak nervózní?

" Ale..." Úsměv mi okamžitě opadl. Každý ví, že "ale" není dobré.

" Je to v Austrálii."

" Austrálii?!" vyjekla jsem. " Austrálii? Mami, to je na druhém konci světa!"

" Já vím, zlato."

" Ne, nevíš, mami! To znamená, že tu budu muset všechno nechat! Budu si muset udělat nové kamarády a vůbec všechno tam. Budou si ze mě dělat srandu kvůli přízvuku, anglicky mluvím jak debil!" křičela jsem.

" Tori, já už jsem tu práci přijala. Už to nejde vrátit," usmála se.

" Cože?! Cože jsi? Nemohla ses mě, do prdele, první zeptat?" řvala jsem.

" Myslela jsem, že s tím nebudeš mít problém," pokrčila rameny.

" Nebudu mít problém? Mami, ale já s tím problém mám. Stěhujeme se na druhou stranu zeměkoule. Do země, kde se nemluví německy. Mami, musím opustit svoje nejlepší kamarády. A co Nikki? Kamarádíme se spolu, co se známe, to nás jen tak odtrhneš? A co Tom?"

Tom...

" Miláčku, pořád ti s nimi zbývá hromada času," trvala na svém.

" Ne, jdi k čertu, mami."

" Odjíždíme druhého září," oznámila mi.

" To mám teda ještě tři týdny s mými nejbližšími kamarády a mým klukem. Ty jsi taková sobecká bestie," odsekla jsem. Chovala jsem se jak rozmazlený fracek, ale co čekala? A co mám sakra říct v partě?

Ahoj, lidi, stěhuju se do Austrálie a nejspíš už se nikdy neuvidíme. Mějte se.

Do prdele práce.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 báři báři | Web | 10. september 2012 at 11:58 | React

wau, to je obrat, který jsem teda nečekala. to jsem teda zvědavá, jak se ten jejich vztah na těch pár dní, co jim ještě zbývá, vyvine. :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement