Moje malá lolita - prolog

3. september 2012 at 20:00 | Eve* |  Moje malá lolita
Tak a je to tady. No, řeknu vám, že tak dobře se mi nezačínalo snad s žádnou povídkou. Teda když nepočítám svojety civilní. Myslela jsem, jak to budu muset tahat ze všech možných stran, ale překvapivě jsem psala a psala a psala, tak doufám, že mi to vydrží. Začátek se někomu můžu zdát trochu nudný, protože se v něm ani jedno z dvojčat neobjevuje, ale musela jsem nějak vykreslit děj a situaci hlavní hrdinky. Věřím, že mě nezklamete a poctivě povídku okomentujete a napíšete mi vaše názory. :)


" VĚŘTE MI, ŽE SE mi to neříká snadno," povzdychla si ředitelka Simpsonová a přeskočila pohledem z mamky na mě a ode mě na tátu, jehož prsty neuvěřitelnou rychlostí poletovaly po klávesnici jeho Applu. Jak pravej šéf, pomyslela jsem si a zavrtala se hloubš do křesla. Simpsonová si nervózně uhladila obří drdol na temeni a odtrhla od mého zaneprázdněného tatíka zrak. " Paní Donuthová za mnou dnes ráno přišla s vážným obviněním," řekla a znovu se odmlčela.

Mamka se ke mně otočila. " Tys něco udělala, Grace?"

Zavrtěla jsem hlavou.

" Aha," oddychla si mamka a zase se pohodlně usadila. Narovnala si sukni na kolenou a přehodila nohu přes nohu. " Tak o co teda jde?" zeptala se ředitelky.

" Správně, co je? Už jsem měl touhle dobou být úplně někde jinde," vmísil se jim do toho táta otráveně. Zastrčil si mobil do kapsy a povolil knoflík na saku. Tutově poslední kolekce Armani.

Ředitelka na něj zaraženě pohlédla a pak přenesla tíhu svého pohledu na mě.

" Grace, buď tak hodná a počkej venku," požádala mě. S chutí jsem se zvedla, ale tátův autoritativní bas mě zastavil.

" Zůstaň sedět, Grace."

" Ale-"

" Něco jsem řekl," zvýšil hlas.

" Ano, tati," zamumlala jsem a poslušně si sedla zpátky mezi něho a mamku. Sklopila jsem pohled do klína a dotkla se prstýnku na svém levém prostředníčku. Byl to jednoduchý, ale přitom hrozně hezký kroužek z bílého zlata s malým zasazeným diamantem uprostřed. Dárek k šestnáctinám.

" Tak, a vy to konečně dopovězte, nebo tu všichni zapustíme kořeny," mlaskl táta na ředitelku. Ta na nás okamžitě přestala zírat a zakašlala, aby našla ztracený hlas. Přehrábla se v kupce papírů na svém stole a jeden taťkovi podala.

" Tady. Podívejte se."

Taťka si ze saka vytáhl brýle, nasadil si je na nos a přejel papír očima. Po pár vteřinách na ředitelku tázavě zvedl obočí.

" Nějaká jména, no a co? Co my s tím?" zeptal se a aniž by hnul brvou, natáhl ruku a předal přese mě lejstro mamce. Zvědavě jsem natáhla krk, ale mamka ode mě papír s úšklebkem odvrátila. Nesnášela, když jí někdo nakukoval přes rameno.

" Nechápu," řekla, když si papír taky přečetla. " Willis, Connorová, Williamsová, Mathers. Kdo to je? A co mají společného s naší Grace? Ty je znáš?" obrátila se na mě.

Při zvuku těch jmen jsem sebou trhla. Na vteřinu se mi zastavilo srdce a pak se rozbušilo s takovou razancí, až jsem dostala závrať. Vybavila jsem si dnešní ráno u skříněk a vzdychla jsem. Vyschlo v puse tak, že se mi jazyk přilepil na horní patro.

" Máma se tě na něco ptala," připomněl mi táta netrpělivě. " Co to je zač?"

Nasucho jsem polkla a zakašlala. " To jsou... oni jsou moji..." blekotala jsem. Mamka s taťkou na mě nechápavě civěli. Uklidňovala jsem se, že přece o nic nejde a nic mi nehrozí. Stačilo, abych řekla jen jednu jednoduchou větu. Ale čím víc jsem se snažila, tím víc jsem se do toho zamotávala a nebyla schopná se dostat k pointě.

" To je v pořádku, Grace, nemusíš o tom mluvit, jestli nechceš," přerušila moje koktání ředitelka. Vděčně jsem se na ni usmála, absolutně jsem totiž nevěděla, jak z toho ven.

" Tak dozvím se už konečně do čeho se ta holka zamotala? Jestli se vůbec do něčeho zamotala? Při vší úctě, paní ředitelko, nemám čas tu s vámi klábosit. Zatímco tu dřepím, firma mi stojí," zavrčel táta nespokojeně a poklepal si na hodinky na zápěstí.

Mamka obrátila oči v sloup.

Táta po ní mrsknul pohledem. " Problém?"

" Ten tu má leda tak Grace, jak to tak vypadá," odpověděla mu mamka stejně vlídně.

Povzdechla jsem si a podepřela si pěstí bradu. Měla pravdu, měla jsem problém a vada řeči ve stresových situacích to rozhodně nebyla.

Ředitelka si nás všechny přeměřila skrz obroučky brýlí a odkašlala si, aby na sebe přivábila naši pozornost.

" Pane Solisi, paní Solisová," vyzvala rodiče oficiálně. " Vaše Grace se ve třídě stala obětí šikany."
 

2 people judged this article.

Poll

Moje malá lolita

Moje malá lolita

Comments

1 LeonTý * LeonTý * | 3. september 2012 at 20:07 | React

Prolog, vypadá hodně zajímavě :) Už se těším na další díl, jak se to vyvine :)

2 Aislin O'Callaghan Aislin O'Callaghan | Web | 3. september 2012 at 20:34 | React

No tak to chci okamžitě další díl. Vypadá to opravdu fantasticky. Už jen prologem si mě tahle povídka získala, a to dokonce bez vystupování dvojčat. Opravdu, má milá, Eve, tleskám. :)

Udělej mi radost a šupni sem díl co nejdřív :)

3 báři báři | Web | 3. september 2012 at 20:45 | React

No, tak mít takového otce, asi by mě kleplo za něj. Ten bude mít brzo infarkt :D. A jsem ráda, že jsem takovou situaci v ředitelně nezažila, bože, úplně lituju šikanované děti. Jenom jsem zvědavá, jak se to teda bude řešit. A jaké vlastně bude setkání s Kaulitzovými. Doufám, že se ti podaří dát sem další díl co nejdříve, když ti jde psaní od ruky, protože se na pokračování velice těším! :)

4 sasanka sasanka | 4. september 2012 at 15:18 | React

:) těším se na pokračování

5 Týnka Týnka | 4. september 2012 at 16:56 | React

Jé tak to vypadá velice ale velice dobře..:)) ani mě nenapdalo že by mohla bejt obětí šikany..ale jsem zvědavá co bude v dalších dílech..:) doufám že budou přidávány často..a pravidelně protože to vypadá faktys ale faktys dobře..:D:)))

6 Ela & Mily Ela & Mily | Web | 4. september 2012 at 17:15 | React

Prej nudně. Mě to vůbec nepřišlo nudné, ale už od začátku zajímavé a poutavé :) Celou dobu od zveřejnění traileru, jsem byla neskutečně napnutá, kdy se tu objevý povídka :) Je dobře, že ti jde psaní tak dobře, to by tu mohl být další díl co nejdřív, že? :D:D Moc se na něj těším a hlavně jsem zvědavá, jak její rodiče zareagují nato, co jim ředitelka řekla. Hlavně teta popravdě mě zajímá, co na to řekne její táta. Řekla bych, že tady po tom asi do firmy jen tak spěchat nebude. Ela

7 Mia (: Mia (: | Web | 5. september 2012 at 17:09 | React

Som velmi rada, že som našla túto poviedku. Vyzerá to zaujímavo a veľmi sa teším na ďalší diel. Super :) Píšeš skvelo!

8 G G | 6. september 2012 at 17:28 | React

Vyzerá to super a je to len prvý diel :) Určite sem daj čo najrýchlejšie ďalší :D

9 Lena Lena | 6. september 2012 at 20:34 | React

Jsem zvědavá na první díl. :)

10 Christine Christine | Email | Web | 7. september 2012 at 17:25 | React

No kurnik!!!! Celý týden jsem neměla pořádně času, takže jsem si prolog nechala na pátek, abych se pořádně soustředila a musím říct, že je to opravdu výborné!!!! Já jsem měla normálně husíé kůži po zádech a moc se modlím, aby byla co nejdřív první kapitola...:) Už se na ní moc těším, jelikož mě to opravdu hodně nalákalo ke čtení... :-)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement