Moje malá lolita 3. Plastičtí chirurgové a učitelé surfu 1/2

21. september 2012 at 20:00 | Eve* |  Moje malá lolita
Třetí díl je trochu delší, takže jsem ho musela rozdělit do dvou částí; naneštěstí se to zajímavější odehrává právě v té druhé. :D Ale tak, dočkáte se.


V HOTELU MARINA DIAMANTE proslulém svou polohou, nacházel se sotva sto metrů od písečné pláže, nás vážně přivítali, jak se patří. Ještě chvíli po příjezdu to vypadalo, že taťkovi nakopu za dvoulůžkový apartmán zadek - měla jsem bydlet společně s Alessandrou. Ale po domluvě s recepčím, který naštěstí nebyl úplné pako, jsem vyfasovala klíč od pokoje 104 a Alessandra od 106.

Kdyby tak taťka věděl, jakou jsme mu udělaly čáru přes rozpočet, a to doslova, asi by nás přetrhl a pak ještě zadupal do země. Proto bylo moudřejší ho toho faktu ušetřit. Stejně na to příjde hned při první operaci s kreditkou a my s Alessandrou budeme mít po srandě.

Jen co jsem se trochu zabydlela, osprchovala se, umyla a vyfénovala si vlasy, natáhla jsem na sebe plavky, přes ně si oblékla bílou síťovanou tuniku, na hlavu si nasadila klobouk, do tašky přes rameno vhodila knížku, mobil, sluchátka a peněženku a šla zaklepat na Alessandru, že se jdu opalovat dolů k hotelovému bazénu.

" Grace, akorát jsem si chtěla jít zdřímnout," vzdychla Alessandra, jakmile mi jen v tílku na ramínka a kalhotkách otevřela.

" Však jdi. Já ti to jen přišla říct, abys věděla, kde jsem a nehledalas mě," pokrčila jsem rameny.

" Nemůžeš jít sama," zavrtěla okamžitě hlavou.

Turudumtum. A bylo to tu zase.

" Proč ne?" zafuněla jsem.

" Protože je ti teprve patnáct-"

" Šestnáct, sakra, je mi šestnáct, zapamatuj si to už konečně," zaskřípala jsem zuby a dala si ruce v bok. Alessandra obrátila oči v sloup.

" Dobře, tak je ti teprve šestnáct, ať je po tvým, a u bazénu je hromada starých nadržených chlapů, co se přesně na takové lolitky jako jsi ty třesou. Zapomeň na to, že bys mezi ně někdy měla jít sama," zpražila mě direktivně.

" Nejsem malá, nepotřebuju bodyguarda."

" Grace, já nebudu riskovat, že se ti něco stane. Fotřík by mě přerazil. A rovnou na třikrát."

" To se stane tak jako tak, až uvidí, jak jsme mu provětraly účet, tak co?" zašklebila jsem se.

" Vidíš, musíš teda sama uznat, že to je už takhle až až. Nebudem ho provokovat ještě víc. Víš, jakej je, když se nasere."

Aniž bych se na ni podívala, cosi jsem zamručela a přemýšlela, co mám po zbytek odpoledne dělat. Do večeře zbývalo ještě víc než tři hodiny a půl hodiny.

" Hele, tak když po tom tak toužíš, půjdu s tebou," promluvila Alessandra po chvilce, ale když uviděla můj otrávený pohled, zamračila se a založila si ruce na prsou. " Nebo můžeš klidně hodit zpátečku do svýho pokoje a pustit si třeba televizi, mně je to jedno."

" Mám se dívat na televizi, když je venku tak krásně?" zeptala jsem se nevěřícně. Alessandra pohodila rameny a čekala, jak se rozhodnu. Jestli se přestanu chovat jak malý fakan, nebo jak rozumný člověk. Ty její narážky na věkový rozdíl mezi námi mi pily krev, ale vidina toho, jak dřepím ve třiceti pěti stupních na gauči a čučím na bednu, se mi líbila ještě míň, než představa, že mě bude u bazénu hlídat jak batole. Nepřijela jsem se sem válet, to můžu přece dělat celý rok doma. Když už mě sem rodiče přinutili jet, tak si to chci sakra aspoň trochu užít. A po svém.

" Tak dobře," řekla jsem.

" No fajn. Tak pojď dál, ať nestojíš na chodbě. Já se půjdu převléct," pobídla mě a rozevřela dveře, abych mohla vstoupit dál.

" Nemůžu počkat dole?"

" Grace-"

" Dobrý, jenom to zkouším," zvedla jsem omluvně ruce.

" Zkus to ještě jednou a uvidíš. Pojď."

" To bude vážně skvělá dovolená," zamumlala jsem a vešla dovnitř. Alessandra za mnou zabouchla a odběhla vedle to ložnice. Sedla jsem si do křesla a natáhla se po ovladači od televize. Vypadalo to, že se tomu stejně nevyhnu. Zkusmo jsem popřepínala pár kanálů a zamračila se. Na každém se mluvilo jen španělsky, z celých dvaceti pěti programů jsem nenašla jediný, kde bych byť jen slůvkem zaslechla angličtinu. Španělsky jsem se sice učila a byla jsem schopná se trochu domluvit, černočka na letišti mi asi rozuměla, ale zas taková přebornice jsem tedy nebyla. Když mi tudíž došlo, že se v televizi můžu dívat leda na pohyblivé obrázky a zvuk prakticky nepotřebuju, hlasitě jsem zasténala. No to snad ne.

" Co skuhráš?" zavolala na mě z ložnice Alessandra.

" To je jedno," odpověděla jsem a televizi vypla. " Už jseš?"

" Skoro. Pět minut."

" Pět minut? Co tam tak dlouho děláš, ježiši?"

" Nedržkuj a čekej," usadila mě Alessandra a zase se odmlčela.

S povzdechem jsem zvrátila hlavu dozadu a zahleděla se do stropu. Všude bylo tak čisto a uklizeno, že jsem se pomalu bála i na něco sáhnout, abych tu dokonalost nějak nenarušila. Vzpomněla jsem si na mamku, ze které jsem si vždycky dělala kvůli každodennímu dvouhodinovému uklízení srandu, a vzala zpátky všechno, co jsem jí kdy na tohle téma vyčetla. Ona oproti tomuhle nebyla nic.

" Můžem jít," zaslechla jsem po chvilce.

" No hurá," zaradovala jsem se a vyskočila na nohy. Sjela jsem Alessandru pohledem; měla na sobě žluté trojúhelníkové plavky, které perfektně kontrastovaly s její štíhlou opálenou postavou. Ucítila jsem osten žárlivosti; nemusela ani nikam jezdit na dovolenou, aby se opálila. Byla tak dobrý fototyp, že byla schopná nachytat bronz i doma na zahrádce. Já jsem sice taky nebyla žádná běloba, ale bez pravidelných návštěv solárka jsem se prostě neobešla. Taky ty její prsa, proč ona má pevné dvojky a já sotva jedničky? Bordel.

Sjely jsme výtahem k recepci, odkud jsme prosklenými posuvnými dveřmi prošly na velkou prosluněnou terasu s dřevěnými lehátky, slunečníky a minibarem. Oválný bazén s průzračnou modrou vodou byl umístěný uprostřed. Unešeně jsem vzdychla.

" Super," zašeptala jsem.

" To teda."

" Mohu vám připravit lehátka, dámy?" ozvalo se za námi.

Otočily jsme se a uviděly asi dvacetiletého kluka s tmavě hnědými krátkými vlasy, černýma očima a odzbrojujícím úsměvem. Měl na sobě béžové kraťasy a černou proužkovanou košili a v ruce držel dvě bílé osušky. Byl jednoduše k sežrání.

" Ano, děkujeme," usmála se na něj Alessandra.

" Jsem Robin a jsem vám plně k službám," vyprávěl, zatímco nám rozprostíral osušky na lehátkách. Díky tomu, že byl v předklonu, jsem měla výhled na jeho zadek.

" Já jsem Alessandra a tohle je Grace," řekla Alessandra a nechala si od Robina stisknout pravačku. Potřásl si i se mnou a odešel k nově příchozím hostům. Ještě pár vteřin jsem ho sledovala a pak jsem se usadila na jednom z lehátek.

" Ten byl hezkej," vydechla jsem.

" Jo, ušel," odvětila Alessandra a lehla si vedle mě na záda. Pokrčila nohy v kolenou a vytáhla si z tašky knížku. Byla to hotová bichle, měla aspoň pět set stránek.

" Co to čteš?" zajímala jsem se.

" Ptáci v trní. Od McCulloughové."

" Jé, to jsem četla."

" Fakt?" loupla po mně Alessandra překvapeným pohledem. " Kdes k takové knížce přišla, prosím tě? Neříkej, že to ve škole máte v povinný četbě?"

" To ne. Před pár týdny jsem něco hledala doma v knihovně a narazila jsem na to. Líbil se mi obal, tak jsem prolistovala pár stránek a nakonec ji přečetla celou. Bylo to dobrý."

Alessandra roztáhla pusu do úsměvu. Byl to takový ten poťouchlý, který jsem za ty roky znala víc než dobře. " Tak to je hustý. Moje malá sestřička už čte romány pro velký holky."

" Jsi blbá," zašklebila jsem se. Alessandra se uchechtla a naštěstí už nic neříkala. Místo toho se ponořila do čtení. Nasadila jsem si na uši sluchátka a navolila si na mobilu seznam svých oblíbených písniček. Sundala jsem si tuniku a pohodlně se na lehátku rozvalila. Zavřela jsem oči a okamžitě na pokožce ucítila žár slunečních paprsků.

Mohlo uběhnout maximálně patnáct minut, když se Alessandra postavila a zastínila mě svým tělem. Líně jsem otevřela jedno oko a zvedla obočí.

" Co je?"

" Zapomněla jsem si na pokoji mobil, skočím si pro něj. Nechceš něco přinést?" zeptala se mě. Mlčky jsem zavrtěla hlavou. Alessandra přikývla, nazula si na nohy žabky a vydala se zpátky k hotelu. Vyprovodila jsem ji pohledem a zase si lehla.

Stihla jsem si ale jenom nasadit sluchátka, když ke mně přišel pingl, asi Robinovův kolega, a sklonil se nade mnou s naleštěným táckem, na kterém měl položený jakýsi barevný drink ozdobený kolečkem ananasu a paraplíčkem.

" Slečno," oslovil mě.

Zmateně jsem se na něj podívala. " Ale já si nic neobjednala."
 

3 people judged this article.

Poll

Moje malá lolita

Moje malá lolita

Comments

1 _____ _____ | 21. september 2012 at 21:08 | React

určitě to bude do Toma! :D nebo od nějakého frajírka :D ty jsi to teda usekla :D doufám, že se tady další díl objeví co nejdřív :)

2 sasanka sasanka | 21. september 2012 at 21:50 | React

Ale, že by Tom? :P těším se na druhou polovinu :)

3 Lena Lena | 21. september 2012 at 23:24 | React

To jsi to vážně líp useknout nemohla! Ty potvoro! :D Těším se na další část! :D :)

4 báři báři | Web | 21. september 2012 at 23:39 | React

Hmmm, tajný ctitel? :D Nebo Tom zkouší další ze svých milionů taktik?? :D Nesnášela jsem, když mi ex říkal lolitko jenom proto, že mi bylo -náct a jemu -cet, ale tady je to použito naprosto skvěle. Těším se na tu druhou část. :)

5 Cony Cony | 22. september 2012 at 9:16 | React

Taky si myslím, že to bude Kaulitz o 10 mint starší. :D Moc se těším na další část. :)

6 Ela & Mily Ela & Mily | Web | 22. september 2012 at 12:47 | React

Úuu žeby nějakej tajnej ctitel? :D Jen aby to nebyl nějakej ten starej nadrženej chlap, jak popisovala Alessandra :D:D Zato kdyby jí ten drink poslal Tom... :D Jó to by byla jiná :D:D
Už aby tu byla ta druhá část :) E.

7 Aislin O'Callaghan Aislin O'Callaghan | Web | 22. september 2012 at 13:13 | React

Já chci okmažitě tu druhou půlku dílu :)

8 patek philippe swiss replica patek philippe swiss replica | Email | Web | 15. january 2013 at 9:23 | React

You gave honest ideas there. I did a search on the issue and got most peoples will agree with your blog. Experts assure us that in children sleep problems of the kind we usually see are quite treatable.
http://www.palewatches.com

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement