25 dní s panem Arogantním 16. Změny 2/4

13. july 2012 at 20:20 | Eve* |  25 dní s panem Arogantním
překlad: Eve*

Navzdory bizardní servírce a Billově mlčenlivosti jsem se ze snídaně vrátila s lepší náladou. Sladké palačinky byly dobrá volba a rozhovor s Billem mi dočasně připomněl, že nejsem úplně beznadějná a ubohá, jak jsem si původně myslela. Sice mě trochu mrzelo, když jsme se museli zvednout, ale chápala jsem, že má pochůzky. Já jsem taky měla co dělat.

Odvezl mě domů a objal stejně pevně, jako když jsme se dívali na film. Odjel, jakmile jsem zašla do bytovky. Šourala jsem se do schodů a mizérie mě obkličovala čím dál víc. Bála jsem se otevřít dveře - co když najdu Toma, jak s Paige válí na gauči? Co když spolu vařili nebo se dívali na televizi? A nebo měli jazyk v krku toho druhého? Nebo ještě hůř - co když se na gauči prostě muchlovali?


Roztřeseně jsem se nadechla a připravená na nejhorší vstoupila

Kupodivu k nejhoršímu nedošlo.

Uviděla jsem Paige u kuchyňského stolu, jak si v modré teplákovce prozpěvuje a lakuje nehty. Jednu ruku měla položenou na stole a druhou svírala lak. Když jsem vešla, vzhlédla a jakmile jí došlo, že jsem to doopravdy já, rozšírala oči.

" Anno!" zalapala po dechu s úlevou. " Kde jsi, sakra, byla? Bála jsem se o tebe."

" U Victora."

Cítila jsem provinila, jsem znovu Victora využívala, ale copak jsem jí mohla říct, že jsem byla s dvojčetem kluka, se kterým se včera vyspala? Tlačilo mě v krku, když jsem si představila, jak Tomovo obnažené tělo. Jeho horké oči pálily, když vyšel z její ložnice. Nadechla jsem se a odešla k sobě. Podívala jsem se na těžkou černou tašku, kterou mi nechal u skříně.

Musela jsem se jí zbavit - nesnesla jsem ji u sebe. Cítila jsem dokonce i jemnou vůni jeho kolínské, která unikala zpoza zapnutého zipu na báglu, a byla jsem si jistá, že se zblázním.

" Anno?"

Zatla jsem zuby. Opřela jsem se o zeď a nadechovala se tak dlouho, dokud jsem se trochu neuklidnila.

Zmlkni, zmlkni, zmlkni.

" Mohla bys sem přijít?"

Málem jsem vzteky explodovala. Nebyla jsem daleko od toho k ní nakráčel a zařvat jí do ksichtu, že s ní nechci mluvit, ani s ní mít nic společného - oznámit jí, že mě zradila nejvíc, jak mohla. Ale po pár terapeutických nádeších jsem si připomněla, že o mých problémech s Tomem neví, a zamířila za ní do kuchyně.

Pořád si lakovala nehty. Odtrhla jsem od jejích prstů oči, nemohla jsem se na ně dívat, protože jsem v duchu neustála přemítala, co s nimi včera všechno dělala, jak je využívala - kolem čeho se motaly. Zavřela jsem oči, bylo mi z toho zle. Pokývala k židli naproti ní a já se na ní pomalu svezla.

" Potřebuju tvoji radu," promluvila, aniž by se na mě podívala. Namočila štěteček do lesklého laku, otřela ho o okraj a nanesla na nehet další vrstvu růžové. " Týká se to včerejška."

V duchu jsem zasténala. " Co s ním?"

" No-" vzdychla a napřáhla ruku, aby si prohlédla svou práci. Spokojeně ruku opět položila a konečně se na mě koukla. " Bylo to- bylo to skvělý, fakt-"

Dýchej, dýchej, dýchej.

" Ale- Já... já nevím," dodala a dramaticky vzdychla. " Potřebuju znát tvůj pohled na věc."

" Nemyslím si, že jsem na to ta pravá," odpověděla jsem se sevřeným hrdlem. Radši bych uhořela zaživa, než poslouchala její divoké vyprávění z postele s klukem, kterého jsem žalostně milovala. " Není to můj obor."

" Nežádám tě o tyhle rady," řekla a začala si foukat na nehty. " Ptám se tě, protože jsi chytrá. Jsi inteligentní."

Zavřela jsem oči podruhé. Opatrně jsem je odlepila a zafuněla. " Co potřebuješ?"

" No, když jsme... když jsme-" odkašlala si a pokrčila rameny. " -však víš. Bylo to fajn, víš? Jenomže na tom bylo něco hrozně divného."

Těžce jsem polkla a přála si, aby k nám vtrhnul někdo s pistolí a prohnal mi mozkem kulku, a ukončil tak moje trápení.

Jenomže to se nestalo. Nadechla jsem se. " Cože?"

" Nelíbal mě," zamračila se. " Ne na rty."

Obrátil se mi žaludek.

Zamrkala jsem a zmateně se na ni podívala. " Cože?"

" To je divné, ne?" zamžourala si na pěstěné drápky. " Pokaždé, když jsem se o to pokusila, odvrátil se. A nebyla to náhoda, protože jsem to několikrát zopakovala."

Otevřela jsem pusu k odpovědi, ale neměla jsem slov. Srdce se mi zběsile rozbušilo, určitě to slyšela.

" Já nevím," zamumlala jsem rozpačitě a přemýšlela, co se to se mnou, sakra, děje.

Paige si povzdychla. " Já taky ne."

Ohlédla jsem se ke dveřím od svého pokoje. Musela jsem se zbavit té haldy špinavého prádla, ale moje původní myšlenka na vyhození jeho oblečení z okna, mi najednou přišla směšná. Byla jsem si jistá, že jeho věci byly dražší, než tenhle byt. Chtěla jsem mu je vrátit zpátky tak, jak jsou, ale nechtěla jsem vyvolávat další konflikty.

Musela jsem proto vyprat.

Rychle jsem se postavila a vydala se do pokoje.

" Kam jdeš? Musíš mi poradit!"

Zvedla jsem hlavu tak prudce, až se mi zamotala. " Mám špinavé prádlo," řekla jsem. " A k tvému zahraničnímu nabíječi nemám co říct."

Vyvalila oči a já se od ní obrátila. Přehodila jsem si Tomovu tašku přes rameno a na moment sklopila oči.

S ochotou jsem skončila.
 

1 person judged this article.

Comments

1 Andrea Andrea | Email | Web | 13. july 2012 at 21:33 | React

Super:-)

2 P3tulk4 P3tulk4 | 14. july 2012 at 9:54 | React

nejlepší ;)

3 báři báři | Web | 14. july 2012 at 11:45 | React

Ah, tak to se nemůžu dočkat dalšího dílu. Vyčte mu to, až se Tomovi udělá špatně? Nebo něco jiného? Bude další facka? Už se nemůžu dočkat! :)

4 Lia Wilde Lia Wilde | Web | 14. july 2012 at 16:25 | React

Máš to v zlej rubrike :)) oprav si to :)

5 Lena Lena | 14. july 2012 at 16:34 | React

Miluju tuhle povídku!! Co víc dodat? :D Snad jen to, že je super, že jí překládáš! :)))

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement