25 dní s panem Arogantním 16. Změny 1/4

10. july 2012 at 20:20 | Eve* |  25 dní s panem Arogantním
překlad: Eve*

Myslela jsem, že mě Bill zahrne otázkami, co mi jeho idiotský bratr zase udělal, že kvůli němu brečím. Očekávala jsem dotazy, co Tom provedl, co řekl, co se stalo. Ale on se nezeptal. Po tom, co jsem se mu omluvila, mi hřbetem ruky otřel mokré tváře a aniž by se podíval na promáčené tričko, usmál se, postavil a nabídnul mi ruku.

" Pojď," vytáhl mě na nohy a vzal kolem ramen. " Nasnídáme se."


Ani po tom, co jsme se usadili v kavárně jejich hotelu, nezmínil ani svého bratra, ani nic jiného. Zatímco si tiše prozpěvoval, pročítal si lístek. Měl na sobě černé brýle, přes tričko natáhl mikinu na zip a tepláky. Výstřední tmavé vlasy mu spadaly do obličeje.

" Stydíš se za mě?" prohodila jsem sarkasticky a změřila si jeho maskování.

Aniž by přestal broukat, zavrtěl hlavou. " Štve mě to slunko," usmál se rozpačitě. " Nemůžu si spálit tu dokonalou pleť, víš."

Zmateně jsem se podívala na ulici. " Ale vždyť je zataženo-"

" Myslím, že si dám ty palačinky s banánem," utl mě, odložil lístek a ignoroval mě. Opřel se o hubené lokty. " Co ty?"

Svraštila jsem obočí a pohlédla na něj, nechápala jsem, proč tak rychle změnil téma, ale nakonec jsem se sklonila k menu.

" Já nevím," pokrčila jsem rameny. " Nemám hlad."

" Měla bys něco sníst," řekl jemně a zabodl dlouhý prst do lístku. " Zapékané waffle jsou hodně dobré."

" Jsem alergická na ořechy."

Zamračil se. " Fakt?" zkousl si ret a znovu se zavrtal do lístku. " Tak... na co máš chuť? Něco sladkého, s ovocem?"

" Ty palačinky s čokoládou vypadají lákavě."

Bill se ušklíbl.

Vzdychla jsem. " Neříkej, že taky nesnášíš čokoládu."

" Hnusí se mi," nakrčil nos. " Je strašně sladká. Bolí mě po ní zuby."

Vytáhla jsem obočí a nahla se k němu. " A Skittles snad ne?"

Usmál se, přičemž otevřel pusu k mluvem. Přerušila ho však servírka. Nepřekvapovalo mě, že ji uchvátil - byl krásný, prakticky ztělesnění dokonalosti s perfektní pletí a dokonalými rysy. Vrhla na mě znepokojivý pohled a rychle přeskočila zpátky na Billa. Napsala si naše objednávky a zmizela, přičemž se naposled ohlédla přes rameno na Billa.

Bill si začal zase zpíval a natáhl se pro rohlík z košíku mezi námi, rozbalil cihličku másla, nabral si ho na nůž a namazal na pečivo. Mlčky jsem ho sledovala. Když k nám okny dolehly sluneční paprsky a ozářily ho, vypadal skoro jako anděl. V tom okamžiku jsem si uvědomila, že byl pro mě něco jako ochranný štít - někdo, o koho jsem se mohla opřít, věřit mu.

Chtěla jsem mu to říct. Jemně jsem si odkašlala a polkla.

" Miluju ho."

Nejdřív byl zticha, což mě zaskočilo. Předpokládala jsem, že ke mně zvedne hlavu, elegantně si sejme brýle a zaraženě otevře pusu. Proto pro mě bylo překvapením, že si dál klidně mazal rohlík, jako by ho to, co jsem mu právě řekla, vůbec neovlivnilo. Teprve po dlouhé chvíli pozvedl koutky úst do úsměvu.

" Já vím."

Vyvalila jsem oči a byla jsem to já, komu spadla čelist. V přání pochopit jeho slova, jsem několikrát rychle zamrkala. Ukousl si kus rohlíku a zatímco žvýkal, podíval se na mě.

" Říkáš to, jako by to byla nějaká novinka," dodal. " Poznal jsem to už dávno, Anno."

Ztěžka jsem polkla a sklopila pohled k ubrusu. " To je to tak vidět?"

Znovu si ukousl a opřel se. " Vidím, jak se na sebe díváte."

Zmlkla jsem, ale tep mi vyskočil na mrtvolnou hranici. Vyschlo mi v puse. " C-co?"

Povzdychl si a dojel zbytek rohlíku. " Chtěl bych ti toho spoustu říct," řekl tiše. " Ale není to moje věc."

Opět jsme polkla. " Co-co tím myslíš?"

" Myslím, že si ty a můj bratr musíte pořádně promluvit," odpověděl. " Já nemůžu- já... já se vám do toho nebudu plést."

Na prsou se mi usadila známá tíha a v krku utvořil knedlík. Zavrtěla jsem hlavou a téměř zašeptala: " Nechci se s ním bavit."

Nezeptal se proč. Neptal se, co mi Tom udělal. Zkrátka proti mně trpělivě seděl, oči mu plály obvyklým teplem a něžností.

" Včera jsem přišla domů," ozvala jsem se tiše a vyhla se jeho pohledu. " A našla jsem polonahého Toma v obýváku," nadechla jsem se a snažila se ovládnout emoce. " Vyspal se s mou spolubydlící."

" On co?"

" Nechápu to," pokračovala jsem roztřeseně a oči mě pálily. " Byl tam, zatímco jsem byla pryč... a-a-a... já prostě - já to nechápu." odmlčela jsem se. Nevěděla jsem, jak mu říct, že se mnou před tím praštil o zeď a líbal mě, takže jsem si to radši nechala pro sebe.

" Bylas venku," zopakoval Bill. " Kde?"

Popotáhla jsem a pokrčila rameny. Vybavila jsem si Nata. " Ten kluk, se kterým jsem v Karmě šla na panáka mě pozval na rande."

Bill se na mě dlouze zadíval, přičemž otevřel a následy hned zavřel pusu. Náš rozhovor znovu přerušila servírka s naší snídaní. Zírala na Billa, který zase hleděl na mě, a zeptala se ho, jestli ještě něco nepotřebuje. Zavrtěl hlavou a odmávl ji rukou. Váhavě ustoupila.

Dívala jsem se na talíř s horkými palačinkami. Bill stále mlčel a propaloval mě pohledem. Konečně jsem koutkem oka zahlédla, že se pohnul. Vzal si do prstů příbor a rozkrojil svou palačinku.

" Když jsme s Tomem ještě chodili na základku," promluvil až děsivě klidně. " Mohlo nám být tak devět nebo deset - líbila se mu jedna holka."

Zvědavě jsem vzhlédla a sledovala, jak pomalu řeže do palačinek. " Svěřil se mi, že se do ní zamiloval," napil se kávy. " Nevím, co na ní viděl. Nosila strašné šaty a sponky ve vlasech. No, ale zkrátka ji měl rád. Ona jeho taky a různě do sebe rýpali."

" Oh," usmála jsem se suše. " Románek na dětském hřišti?"

" Jo," přikývl s plnou pusou. " Jo, přesně. Tahal ji za cop, kopali se pod lavicí. Štípali se a vyhazovali z houpaček a tak."

Představa desetiletého Toma, jak v družině nahání holčičku mě znechutila. Nemohla jsem si pomoct a nepatrně se usmála.

" Jednoho dne přišel do třídy a uviděl, jak se ta holka pošťuchuje s někým jiným," navázal. " To ho zdrtilo."

Zamrkala jsem a dál Billa pozorně poslouchala. Opřela jsem se vedle talíře s chládnoucí snídaní.

" Na druhý den rovnou před zatahal za cop jinou."

Pořádně se napil a usmál se. Projely mnou rozpaky a rty zkroutily do šklebu. Chtěla jsem ho zeptat, proč mi to Tom neřekl sám, ale najednou jsem ucítila prudkou bolest v holeni. Sehla jsem se pod stůl a všimla si Billovy nohy, jak se provokativně houpe. Uličnicky se zakřenil.

Docvaklo mi to později.!

Já jsem byla ta holčička z hřiště.

Přiblížila se k nám servírka a uchopila talíř s mou nedojedenou snídaní. Přitočila se k Billovi a podstrčila mu kus papírku.

Prsty se jí přitom klepaly a oči nervózně leskly.

" Mohl bys- ?" promluvila a než jsem si všimla, co na papíře je, Bill ho rychle sebral. Dala mu modrou propisku, on na papír cosi napsal a propisku jí vrátil. Pořád jsem neviděla, co to bylo.

Rozzářila se. " D-děkuju."

Jakmile odešla, Bill si nespokojeně odkašlal a dojel zbytek svých palačinek. Díval se přitom všude kolem, jen ne na mě.

" Bille-" oslovila jsem ho tiše a vyhledala ho pohledem. " Proč jsi to podepisoval?"

Nervózně se na mě usmál. " Byla to účtenka."

" Ty ses podepsal na účet?"

" Samozřejmě," přitakal. " Z bezpečnostních důvodů - identifikace nebo co."

Zamrkala jsem. " Nemyslím si, že jsi už zaplatil-" ztichla jsem, svraštila obočí a nechápavě se na něj podívala. " - O co tu jde? Proč jste s Tomem tak tajemní?"

Položil příbor, pokýval hlavou a semkl rty. Koukl se na mě a vytáhl si brýle do vlasů. Měl měkké, téměř omluvné oči.

" Chtěl bych ti toho tolik říct," řekl ponuře a jako by provinile.
 

Be the first one to judge this article.

Poll

Byl/a jsem tu

Byl/a jsem tu. 100% (879)

Comments

1 báři báři | Web | 10. july 2012 at 20:26 | React

Jéjda, tak ať jí to řekne. Jestli se Anna dozví někde jinde, že jsou slavní, asi to nebude moc pěkná situace.

2 Tokiohotel-svk: Popcorn Tokiohotel-svk: Popcorn | Web | 13. july 2012 at 18:29 | React

aaaaaaaa toto je fakt dobrá poviedka! po dlhom čase čítam zas niečo dobré! :) chcem ďalšiu časť!!! :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement