25 dní s panem Arogantním 13. Jablečné koláčky a kocovina 4/5

12. june 2012 at 20:20 | Eve* |  25 dní s panem Arogantním
překlad: Eve*

Pousmál se. " Slyšelas. Kolikrát jste to spolu dělali, vždyť víš - jak často jste měli sex?"

Vyhla jsem se jeho pohledu a zavrtěla hlavou. " Do toho ti nic není-"

" Oh, ale no tak, jsme oba dospělí," dobíral si mě. " Řekni mi to. Možná je to jeden z důvodů. Bylo to míň, než několikrát ta týden-"



" Nic do toho není," zopakovala jsem rázněji. " Nech toho."

" No, jestli to bylo míňkrát, než párkrát týdně, kdo by z toho vinil chlapa?" uvažoval se smíchem. " Chci tím říct, že je to potřeba každý-"

" Tome," přerušila jsem ho ostře a obrátila se na něj. Výhružně jsem se nadechla. " Přestaň."

Otevřel pusu k námitce, ale nechal toho, když si všiml mého pohledu. Rysy mu ztuhly pod záplavou emocí; nejdřív rozpaky s překvapení až po pochopení.

" Ne..." promluvil s pořád rozšířenýma očima. Přikročil ke mně blíž a záporně zavrtěl hlavou, rasty se mu přitom rozprostřely na tričku. " Ne, to nemůže být..."

Rychle jsem uhla pohledem. " Co?"

" Ty vole, to není možné..."

" Ale co?"

Pomalu vydechl, svraštil obočí a koukl se na mě. " Ty jsi panna," řekl a mnou projel pocit překvapení. Klesla mi čelist, vyschlo mi v krku a na moment jsem nebyla schopná řeči.

" C-cože?" zakloktala jsem. " Netuším, o čem to mluvíš..."

Stále mě tak upřeně pozoroval. Nikdy dřív jsem necítila takovou potřebu se zavrtat studem pod zem. " To není možné, že jsem si toho nevšiml dřív..."

Mlčela jsem. Nedívala se na něj. Nedýchala jsem.

" Nevěřím tomu," zamumlal přistiženě. " Vždyť nejsi tak škaredá!"

" Nic nevíš," řekla jsem tiše s pohledem upřeným na smítko na zemi.

" Poznám pannu, když ji mám před sebou," odsekl přesvědčeně. " A právě tu jedna je."

Ticho.

Sevřel se mi žaludek, bylo mi špatně.

" Tak proto," zašeptal potom. " Proto tě nechal. Nedala jsi mu."

" Drž hubu!" vybuchla jsem rudá až za ušima. Toma jsem tím zaskočila, vytáhl obočí a kupodivu ztichl. Vydechla jsem a přitiskla víčka k sobě. " Prostě přestaň. Je... toho víc," dodala jsem klidněji.

" Ne," odpověděl stejně měkkým tónem. " Není."

Ucítila jsem slzy. Utvořily se mi v koutcích očí, tak jsem se od něj honem odvrátila. Nemohla jsem se na něj dívat, když jsem měla na krajíčku - sakra, nesměl mě vidět brečet. Zavrtěla jsem hlavou.

" Je to... je to jinak-" zašeptala jsem. " Chtěla jsem to. Chtěla jsem tu - tu noc, ale..." polkla jsem a rozbrečela se.

Zaslechla jsem za sebou kroky a moment na to známé teplo. Stál přímo za mnou a já věděla, že kdybych se pohla o milimetr dozadu, dotkla bych se ho. Jeho ruka na mém rameni mě vytrhla z transu a málem jsem zalapala po dechu, když jsem se ohlédla a uviděla jeho dlouhé prsty, jak mě téměř láskyplně objímají. Když upevnil stisk, vyvalila jsem oči.

" Chlapi jsou svině," zašelestil a otřel se mi o ucho. Po celém těle mi vyskákala husí kůže.

Jeho slova mě úplně uzemnila.

" Udělal chybu."

Pootočila jsem hlavu a pohlédla mu do očí, které upřeně zíraly do těch mých. Připadalo mi, že jsem viděla, jak se usmál, a to i když držel pevnou tvář - pohled, kterým se na mě podíval možná jednou, maximálně dvakrát za celou tu dobu.

Rty se mu zkroutily do úšklebku a kroužek piercingu mu vyjel nahoru. V očích se m zračila upřímnost. " Nemyslím si, že bych někdy mohl spát s pannou."

Odfrkla jsem si a koukla se stranou. Znovu mi škádlivě stiskl rameno a usmál se.

" Dobře pro nás oba," řekla jsem s úsměvem. " Nemyslím si, že bych někdy mohla spát s kreténem."

Zmáčkl mi rameno potřetí a sborově jsme se rozesmáli. Cítila jsem se neskutečně, Tom byl vedle mě a hravě, skoro mile jsme se škádlili. Naši chvilku však přerušilo zaskřápání dveří.

" Kde jsi?"

Billův hlas doslova zaburácel bytem a Tom mě okamžitě pustil. Otočila jsem se a čekala, než se Bill objeví. Byl oblečený do směšných světle modrých kalhot a černé mikiny na zip. Vytáhl si z tváře obří sluneční brýle na rozcuchané vlasy a nespokojeně se podíval na Toma vedle mě. Potom se koukl na mě a zlost z něj malinko vyprchala.

" Čau, Anno," řekl mile. Ten tón mu však moc dlouho nevydržel, pohlédl na svého bratra a potemněl mu pohled. " Ty. Ty mi teď něco vysvětlíš."

Tom podstatně zbledl. " Bille..."

" Žádné Bille, Tome," zasyčel zlostně a udělal krok k nám. " Zpívej."

 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 báři báři | Web | 12. june 2012 at 20:25 | React

Á, to byl boží díl. Asi se dalšího nedočkám, jestli zase budu muset čekat až do pátku. :D Je to děsná droga, úžasná povídka, jsem tak ráda, že ji překládáš! :) Prostě uáá. Nevím, jak jinak vyjádřit své emoce než neandrtálským výkřikem. :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement