Bestiáři 3. Tom

31. may 2012 at 21:00 | Eve* |  Bestiáři
Ukamenujte mě, prosím, někdo, protože to, co jsem vyplodila v tomhle díle, je normální odpad! :/:D A nejhorší na tom je, že nic lepšího momentálně nejsem schopná sesumírovat...



Ležela jsem v posteli a poslouchala Tomův pravidelný dech. Zatímco já jsem ani ve tři hodiny ráno ještě pořád nemohla usnout, on si klidně spal. O pár ulic dál mu umírala manželka, já, jeho přítelkyně, nevěděla, co si počít, a on spal. Chtělo se mi s ním zatřást, aby se sakra probudil, vzal mě za ruku a pevně mě držel, ale nemohla jsem. Nemohla jsem.

Otočila jsem se na bok, zády k němu, a zavřela oči. Chtěla jsem si konečně odpočinout, ale pořád jsem čekala, že mi zazvoní telefon. Představovala jsem si to nejhorší - že Mandy začala znovu kašlat, že ztratila víc krve a že jí nikdo nemohl pomoct.

Převalila jsem se zpátky a s povzdechem se podívala do Tomovy andělské tváře. Ukazováčkem jsem se mu dotkla obočí, víčka, nosu, rtů. Ucítila jsem, jak na mě jde pláč. Udusila jsem v sobě stén, nazvedla mu nahou paži a vklouzla pod ni. Ach jo, Tome; tvoje manželka umírá a chce, abych jí pomohla doklepat zbytek života. Kdybys jen mohl vědět, jak vás za to oba nenávidím.

" V noci odlétám s Billem do Los Angeles," řekl Tom ráno u snídaně.

Namazala jsem si na toast marmeládu, ukousla si, požvýkala a teprve potom si uvědomila, že na mě mluví. " Cože? Neposlouchala jsem tě."

" To vidím. Říkám, že dneska v noci letíme do LA," zopakoval nespokojeně.

" My?"

" Ne, jenom já a Bill. Budeme zase chvilku pracovat na desce, už je to zařízené. Georg s Gustavem tam za náma za pár dní doletí. Máme domluvené studio v centru, je to nejlepší studio v Los Angeles. Vede ho nějaký Shiro Gutzie. Zatímco jsi včera byla pryč, zavolal jsem mu. Byl nadšenej, že s náma může spolupracovat. Pronajali jsme si tam na pláži jeden domek, ani velkej, ani malej. Nahrávat budeme každý den podle toho, jak budeme mít čas. Nevím, na jak dlouho to je. Dva týdny, možná tři."

" Chceš říct, že nebudeme na Vánoce spolu?"

" Nejde to, Mandy. Ty pracuješ a já toho taky budu mít až nad hlavu. Sama by ses nudila a my bychom se viděli jen minimálně. Práce ve studiu je to nejtěžší."

" A to tu jako mám být celé svátky sama? Co tu mám dělat?" zeptala jsem se udiveně.

" Pozvi si třeba Teresu, zajděte si na nákupy, do kavárny, do kina. To je jedno. Jsi dospělá, Mandy, snad se umíš chvilku zabavit sama, ne?"

Položila jsem nakouslý toast na talíř ke zbytku a naštvaně si utřela ruce do kalhot. " Teresa se mnou na Štědrý večer ale nemůže být. Má svoji rodinu a já jinou kamarádku nemám. To si na mě doopravdy nemůžeš vyčlenit trochu času? Kdy tě vůbec uvidím, Tome?" svraštila jsem tázavě obočí.

" Budeme si volat a skypovat. Vždycky večer."

" No ne! Určitě máš radost, jaks to šikovně vymyslel, co?" zeptala jsem se kousavě.

" Jo," odpověděl jako bych mluvila o másle. " Mandy, není to přece nic tak strašného. S novým cédéčkém příjdou nové peníze. Vždycky to tak bylo. Usměj se a smiř se s tím. Proč bych se měl spokojovat s málem? Čím víc budu dělat, tím dřív ti dám všechno, co chceš."

Chtěla jsem něco namítnout, ale zapálený výraz v jeho tváři mě odradil. Odevzdaně jsem pokrčila rameny. " Když to tak chceš." Natáhla jsem se pro kabelku a podívala se na mobil. Na displayi mi svítil motiv obálky. Rozklikla jsem ji.

Neříkala jsem, abys držela jazyk za zubama? Kvůli tobě mi tu teď Carolina fňuká! Okamžitě sem dojdi!

Na moment jsem měla co dělat, abych nevyjekla nahlas, ale kvůli nic netušícímu Tomovi jsem se ovládla a zprávu pro jistotu hned smazala.

" Je pozdě, musím jít." Zvedla jsem se, posbírala nádobí a rychle ho naskládala do myčky.

" Je teprve osm," namítl mi za zády Tom. " Kam tak spěcháš? Počkej deset minut, odvezu tě, jedu k Billovi. Mám to po cestě."

" To je dobrý, pojedu sama. Ty si to v klidu dojez. Stejně se ještě musím někde zastavit. Uvidíme se večer-" zarazila jsem se a rychle se opravila: " teda ne, až na Nový rok. Užíj si to v tom LA, ahoj," políbila jsem ho a vydala se ke dveřím.

" Počkej, Mandy!" zavolal za mnou a o dvě vteřiny později se přede mnou objevil. Měl zkřížené ruce na prsou a šklebil se.

" Co?"

" Mě to fakt mrzí, že nemůžeš jet se mnou. Ale pochop, že-"

" Já to chápu," skočila jsem mu do toho a usmála se na něj. Hodila jsem lodičku zpátky na zem a objala ho. Pevně mě sevřel v náruči, uhladil mi vlasy a dal mi pusu na čelo.

" Miluju tě," řekl tiše a zadíval se mi do očí. Stoupla jsem si na špičky, políbila ho a krátce se zamyslela.

Ani domov, ani kamarádi, ani klidné Vánoce. Ani přítel, když se to tak vezme. Rozesmála jsem se nad tou absurditou a rozloučila se.
 

1 person judged this article.

Comments

1 Dee Dee | Web | 31. may 2012 at 21:08 | React

Ta Mandy jí taky jenom furt do něčeho nutí..si myslí, že jí bude sloužit? tsss..a Tom bože on s ní nemůže být na Váncoe? :D:D to si dělás srandu ne? D:D at kouká hezky rychle přiletět! :D:D jsem ráda, že byl zase další díl a náhodou super...už se to rozjíždí že?

2 báři báři | Web | 31. may 2012 at 22:33 | React

No, tak ten Tom se v téhle povídce nemohl uvést líp, opravdu ne. :D Po penězích prahnoucí. :D Ten je marný. :D :D Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat. To stráví celé Vánoce u Mandy v nemocnici?

3 Christine Christine | Email | Web | 1. june 2012 at 18:59 | React

No paráda, vypadá to opravdu hodně dobře..:) Těším se na pokračování a myslím si, že to nebude tak zlé, napsala jsi to moc dobře...:) tím se všechno tak nějak komplikuje...:);)

4 nikol nikol | 2. july 2012 at 1:25 | React

super , těším se na další díly...:DDD doufám že se tu brzy náký objeví :))))

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement