25 dní s panem Arogantním 12. Krásná 3/3

29. may 2012 at 20:20 | Eve* |  25 dní s panem Arogantním
překlad: Eve*

Ucítila jsem úlevu. Tom byl v pořádku. Nebyl mrtvý - byl... byl tady, jestli se tomu tak dalo říct. Zaslechla jsem za zády Billův vysoký hlas, ale nerozuměla jsem mu - mluvil rychle perfektní němčinou a jeho tělo se výhružně posunovalo ke svému bratrovi.

Byla jsem v šoku, když se hubený Bill vydal ke svému dvojčeti a strčilo do Tomova houpajícího se těla. Když se Tom bránil, Billovi se z krku vydral řev. Nebyla jsem schopná řeči, natož pohybu, sledovala jsem, jak Bill chytá Toma okolo krku, vzlyká mu do prsou a německy na něj cosi mumlá.



Jakmile se od něj po pár minutách odtáhl, s očima navrch hlavy jsem pozorovala, jak se napřahuje a dává mu pěstí do obličeje, jenom se Tom natočil do strany. Sledovala jsem je a zaskočeně přemýšlela, proč ho Bill tak tluče. Když od něj ustoupil, oči mu vražedně žhnuly a hruď se zvedala pod náporem těžkých vzdechů.

" Ty zasranej idiote!" zavrčel a prohlédl si postavu svého bratra. Tom se válel na zemi a dlaně si tiskl k tváři. " Co sis sakra myslel! Mohli jsi umřít, Tome!"

Tom neodpověděl, myslela jsem, že ani nemohl - otočil hlavu na druhou stranu a vrávoravě se podepřel.

" Proč?" pokračoval Bill. " Proč, Tome? Nepil jsi roky! A ještě sám řídíš!" zakryl si třesoucí se rukou pusu. " Mohl jsem... mohl jsem o tebe přijít, panebože..." Rozbrečel se a klesl ke svému bratrovi a objal ho. Omotal kolem něj paže, sklonil bradu a udusil vzlyk v Tomově rameně. " Tome..." škytnul.

Scéna se rozvinula. Tom byl zkroucený na zemi, úplně zbořený a špinavý od slz jeho nejlepšího přítele - vlastního bratra... a já jsem jim nemohla pomoct, protože to byla moje vina. Byla jsem to já, kdo měl na svědomí vyzungnutí celé flašky a zbabělý útěk?

" Já..." prolomila jsem ticho. " Měla bych jít..."

Bill ještě několikrát popotáhl a vzhlédl od svého bratra. " Anno..." jeho hlas byl nakřáplý. " Mohla bys... pomohla bys mi s ním do postele? Já... Slibuju, že potom můžeš jít... Jenom..."

" Samozřejmě," zkousla jsem si ret. " Samozřejmě, že ti pomůžu..."

Přikývl a vstal. " Hele..." zamračil se a zatahal Toma za ruku. " … hele, pomoz mi ho zvednout..."

Přikročila jsem k němu, vzala Toma za druhou ruku a pokusila se tu tíhu vytáhnout nahoru. Když se nám to podařilo, Tom nás každého objal a Bill ho navigoval do ložnice. Prakticky jsme ho táhli, protože nebyl schopný přinutit nohy do chůze, díky čemuž to bylo ještě těžší. Shodili jsme ho na velkou postel, odstoupila jsem dozadu a dívala se na Billa, jak Tomovi stahuje kalhoty. Zrudla jsem a radši se obrátila. Když mu sundával rifle, odhalil mu i kus opálené kůže a těsných boxerek, ve kterých nedávno šmejdila ta blondýna. Bill ho přemístil do jiné polohy, přetáhl mu tričko přes hlavu a přikryl ho peřinou.

" Přinesu mu ještě vodu," zafuněl Bill. " A taky aspirin-" polkl a přeskočil pohledem z Toma na mě. " Zůstaneš tu s ním, než se vrátím?"

Nic jsem neřekla, jenom jsem přikývla. Bill se usmál a vděčně mě objal.

" Děkuju," zamumlal mi do vlasů a odešel pro prášek a trochu vody. Hloupě jsem tam stála a zírala na Tomovo nemohoucné tělo vykukující zpoza drahé černé deku. Zašustil, obrátil se a podíval se na mě. Zkousla jsem si ret a touze zbavit se nepříjemného pocit, jsem přešlápla na druhou nohu

" Pocem..."

Nebylo mu skoro rozumět, ale i tak jsem věděla, co myslí, protože vytáhl ruku a poklepal na okraj postele. Nereagovala jsem a radši hleděla do zdi.

" Anno..."

Nedokázala jsem jeho šepot dál ignorovat, a tak jsem se na něj podívala. Znovu ukázal na lůžko. S povzdechem jsem polkla a přiblížila se k němu.

Odkašlala jsem si. " Ano?"

Pohlédl na mě a se smutným přiožralým pohledem pootevřel pusu. Jemně se dotkl prsty mého zápěstí. Spolkla jsem knedlík v krku a nedokázala to něžné hlazení přerušit.

" Šesko je to tvoje vina..." zamumlal nesrozumitelně a s akcentem. Zamračila jsem se a koukla se na něj, od zasténal. " Blíž..."

" Cože?"

" Pocem... blíž..." Přiblížila jsem se a on vydal tlumený stén. " … Ne... ne, vedle... ke mně..."

Povzdychla jsem, protočila panenky a přisedla si na postel. " Copak, Tome?"

Byl mi tak blízko - cítila jeho jeho vodu po holení a viděla nepatrné strniště na tvářích. Měl trochu nepřítomný pohled, ale i tak se na mě díval. " Mělas být moje," zamumlal skrz rty a vyšplhal rukou k mému obličeji.

Při tom doteku jsem rozšířila oči a málem ztratila dech. Jeho prsty se začaly hýbat stejně, jak před tím na zápěstí, naskočila mi husina.

" To sem... měl být ..." zaskňučel a palcem mi přejel po dolním rtu. Co to sakra dělá...?

" Anno..." zablekotal a naklonil se ke mně. Nemohla jsem se hnout. Nemohla jsem myslet. Přiblížil obličej k tomu mému. Vydechla jsem, ten smrad byl hrozný, a nevěděla, co dělat. Čekala jsem, že mě políbí, ale on mě jenom rty škádlil po tváři.
" Tome..." zašeptala jsem s očima dokořán. Dál po mně klouzal ústy. " … Tome..." vykoktala jsem. " P-přestaň... přestaň..."

Odtáhl se a jeho opilý dech se o mě znovu opřel. Oddálil tvář a zavřel pusu... ale ruku nestáhl. Ztuhla mi na líci. Ušklíbl se svým typickým stylem.

Potom zamrkal a neuvěřitelně jemně mi přejel palcem po rtu. Pootevřel ty svoje a zaleskl se mu piercing. " Krásná."

Zarazila jsem se.

Vážně... vážně jsem slyšela dobře?"

Vyskočila jsem. Musela jsem se odtamtud dostat - netušila jsem, jak se zachovat - šrotovalo mi v hlavě, srdce dělalo to samé a mně bylo jasné, že nemám daleko od smrti...

Doslova jsem vyběhla z ložnice a málem vrazila do Billa. Zastavil mě rukou a zmateně se na mě zamračil. " Jsi v pohodě?"

" Já... Fajn," zalhala jsem se slzami an krajíčku. " Jenom... potřebuju se vyspat..."

Přikývl. " Dám ti peníze na taxíka-" kývl na stolek v hale. " Díky, Anno."

Nemohla jsem mluvit, ale podařilo se mi aspoň přikývnout. Protlačila jsem se kolem něj a sebrala peníze. Otevřela jsem dveře a vydala se k výtahu. Nedošla jsem ale daleko, protože mě přemohly emoce, opřela jsem se o zeď, klekla si a přebarvila si světlé rifle černými slzami.
 

Be the first one to judge this article.

Poll


Comments

1 báři báři | Web | 29. may 2012 at 20:26 | React

Ah, tak na tenhle konec kapitoly jsem se neskutečně těšila. Dalo se očekávat, že opilý Tom něco vyžvaní. A Anna utekla, já bych tam teda zůstala. :D :D No, určitě si to ale nebude pamatovat, že? :D Už se těším na další díl. Neskutečně moc. Jsi skvělá, že to překládáš! :)

2 Andrea Andrea | Email | Web | 29. may 2012 at 21:19 | React

Ahh, já by jsem asi taky zůstala, třeba by jsem se dozvěděla něco víc pokud by teda neusnul. Už se těším na další dílek! :-)

3 Nikki Nikki | Web | 30. may 2012 at 8:33 | React

úžasná kapitola :D teším sa na ďalšiu

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement