25 dní s panem Arogantním 10. Zjištění na toaletách 2/2

15. may 2012 at 20:20 | Eve* |  25 dní s panem Arogantním
překlad: Eve*

V klubu bylo hlučno a neuvěřitelně lidnato, všude smrděly cigarety a vzduch byl nasycený parfémy a kolínskými. Jakmile mě Bill zavedl na balkón v prvním patře, kde zahlédl Toma, všimla jsem si skupiny tančících lidí. Taky jsem si všimla ďábla, který seděl naproti mně na červené rohové sedačce, nohy měl roztažené. Neměl nasazené brýle, takže jsem se s ním potkala očima. Najednou se k nám přiblížila malá elegantní blondýna, nápadně podobná mojí spolubydlící Paige. Sedla si vedle Toma a přehodila si opálenou nohu přes druhou.

" Neuvěřitelné," zamumlal mi Bill do ucha. " Není tu ani pět minut a už má zábavu na noc. To snad není možné."



" Nechutné," odpověděla jsem a podívala se na Toma a jeho novou hračku. Třásl se mi hlas, musela jsem zatnout čelist. " Naprosto odporné."

" Zvykneš si," povzdychl si, svalil se na druhý gauč a poklepal místo vedle sebe. " Ale zapomeň na něj - tady, sedni si. Objednám ti pití," usmál se mile. " Co máš ráda?"

" Oh, já, uh..." odkašlala jsem si. Při pohledu na toho rastamana jsem se nemohla soustředit. Blondýna se na něj tlačila, přejížděla mu ručkou po noze a šeptala mu do ouška. Slyšela jsem její smích až u sebe. Udělalo se mi špatně. Vzpomněla jsem si na Billa vedle mě. " Já vlastně nepiju..."

Zvedl obočí a zamračil se. " Vážně?" Přikývla jsem. " Dobře, tak v tom případě, no, um... Huh. To bude těžké," zamrkal na mě a jemně se dotkl mé paže. " Neuraž se, ale když mám někoho u sebe, tak pít musím. Tom taky. No, dej si aspoň kolu nebo tak něco."

Zavrtěla jsem hlavou. " Ne, vážně, Bille. Je mi dobře." V tu chvíli mě pohoda přešla. Lucifer se odtrhl od své dívčí společnosti a zadíval se mým směrem. Nejdřív jsem si myslela, že komunikuje s Billem, ale když se jeho oči opřely do mých, došlo mi, že zírá na mě. Chtěla jsem se zvednout, vstát z gauče, zmizet mu z dohledu. Bylo mi z něj špatně, seděl vedle jakéhosi mláděte, o kterém jsem si byla jistá, že ho později přetáhne, nedokázala jsem v jeho přítomnosti vydržet.

" Musím na záchod," oznámila jsem Billovi, postavila se na vratké nohy a podívala se na postavy na vedlejším gauči. Bill se zakabonil a opřel si dlaň o koleno.

" Jsi v pořádku?" lekl se a vstal taky. " Jsi bledá, Anno... doprovodím tě."

" Ne, ne, zvládnu to," ujistila jsem ho s úsměvem. " Hodně jsem toho dneska vypila, to je všechno."

Pochybovačně se na mě podíval, požmoulal si ret, ale neodporoval. " Když myslíš."

" Hned jsem zpátky," poškádlila jsem Toma a obrátila se na Billa. " Bez obav."

Billův úsměv mě sice uklidnil, ale nepomohl od páru druhých hnědých očí, které mi propalovaly záda. Otočila jsem se a setkala se s Tomovým nenávistným pohledem. Sledoval mě až k toaletám.


Propletla jsem se mezi tanečníky na parketě, vidina Toma flirtující s tou blondýnou mě neopouštěla. Bylo mi na nic a bolest na prsou podtrhovala představa, co s ní asi teď provádí. Vletěla jsem na záchodky, opláchla si studenou vodou obličej a uvědomila jsem si, že žárlím.

Žárlila jsem.

A na Toma.

Toma, toho největší ho hajzla na světě.

Toma, který si do vlasů plácal jakési sérum - vlastně do rastů.

Toma, který mě přinutil podepsat zničující smlouvu kvůli neviditelnému šrámu na jeho drahém autě.

Tom.

Přestaň s tím.

Rychle jsem zavrtěla hlavou, ale naleštěných rtů té coury, jsem se nezbavila. Třeba ji právě líbal, držel ji kolem krku, dotýkal se prsty pramenů na její šíji-

" Bože!" zasténala jsem, otočila se na patě a chytla se za spánky. Musela jsem se zaměřit na něco jiného - neměla jsem sem chodit, měla jsem to odmítnout...

Aniž bych věnovala pozornost udiveným pohledům ostatních holek, opustila jsem záchody. Určitě jsem vypadala šíleně, uvědomila jsem si, že si pro sebe mumlám a úzkostlivě si sahala na hlavu. Ale bylo mi to jedno, protože jsem věděla, že se brzo zblázním.

Věděla jsem to, věděla jsem, že si Bill všiml mých a Tomových vzájemných nesympatií. Viděl, jak se na sebe díváme a bůh ví, čeho si ještě všiml. Byla jsem si jistá, že tušil, že se mezi námi něco stalo.

Jak jsem se proplétala davem podruhé, zastavila jsem se. Nechtěla jsem se na balkón vrátit. Nechtěla jsem vedle něj sedět, koukat se na jeho tvář, ruce omotané okolo ramenou té Barbie. Nechtěla jsem být ani vedle Billa, který se mnou ve snaze mě rozveselit vedl přátelskou konverzaci.

Bylo mi na zvracení.

Kdo se mě dotkl. Otočila jsem se, srdce se mi splašeně rozbušilo a opustil mě dech. Připravila jsem se na jeho tvář.

" Anno?"

Zamrkala jsem, vyschlo mi v krku a zpomalil se mi tep. Byla jsem na rozpacích. Zírala jsem ne do hnědých, ale zelených očí, a krátkovlasou osobu s plnými rty, která se rozhodně nepodobovala Tomovi. Byl to ten, koho jsem před týdnem potkala v obchodě.

" Nate?"
 

1 person judged this article.

Poll

Byl/a jsem tu

Byl/a jsem tu. 100% (879)

Comments

1 báři báři | Web | 15. may 2012 at 23:18 | React

Ah, já bych toho Toma kopla do citlivých míst! :D Zmetek. :D Tohle si Anna nezaslouží, určitě ne. Chudina. Ale s Natem se určitě dobře pobaví, ať na Toma kašle :D :) I když, to se těžko udělá, že? :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement