16 & těhotná 8. Má někoho jiného 1/2

2. may 2012 at 20:20 | Eve* |  16 & těhotná
překlad: Eve*

" Připravená?" zeptal se mě Bill. Byli jsme sami a chystali se jet Tomovi oznámit, že bude mít dceru. Žaludek mi dělal salta, jako by se chystal na Olympijské hry a ranní nevolnost se hlásila o slovo. Už dva týdny jsem nezvracela, tak jsem doufala, že se to zase uklidní. Věděla bych, kdyby ne.

" Víc, než kdykoliv," odpověděla jsem. " Myslíš, že ho to bude zajímat?"



" Jestli ne, tak je to větší kripl, než jsem myslel," zamumlal Bill a já pokrčila rameny. Tak zoufale jsem si přála, aby ho to zajímalo, aspoň tak, jak mě, aby mě miloval, jako já miluju jeho; tak strašně jsem to chtěla, ale vypadalo to, že je mi to jedno.

Vjeli jsme na prázdnou příjezdovou cestu a pak do temné garáže. V domě byla tma a mě napadlo, jestli je vůbec doma.

" Měl by tu být," řekl Bill a rozsvítil kuchyňské světlo. " Nemá důvod tu nebýt."

Něco jsem zaslechla, přicházelo to z obýváku, vykoukla jsem zpoza rohu. Hrála televize, která vrhala stíny po pokoji. Na gauči ležela jakási velká hrouda; na první pohled mnohem větší, než aby to mohl být Tom.

Otočila jsem se k Billovi, který kolem mě procházel do obýváku. Rozsvítil a zjevila se nám červená hlava s Tomovými rasty.

" Co to je?" zeptal se Tom zastřeně. Posadil se a deka, která ho přikrývala, sjela doů a odhalila jeho nahou hruď. Regina udělala to samé, deka ji zakrývala, ale mně došlo, že-

Že na sobě nic neměla.

" Co to do prdele," vykřikl Bill, zakryl si oči a otočil se k nim zády.

Můj žaludek to nesnesl. Pospíchala jsem do koupelny a zabouchla dveře. Klekla jsem si na kolena a zvracela. Zaslechla jsem křik. Nerozuměla jsem; slyšela jsem jenom tlukot svého srdce, který mi kvůli svému tempu bránil dýchat.

Jakmile jsem skončila, omotala jsem si kolem sebe ruce. Kopla jsem do dveří, aby se zavřely, lehla jsem si na studenou zem a snažila se uklidnit a skoro přitom zaspala. Neslyšela jsem ten křik, byla jsem daleko, daleko...

A pak se dveře otevřely a rozsvítilo se. Přimhouřila jsem oči, aby si oči přivykly. Stál nade mnou Bill a vypadal jak vrah. Sehnul se, zvednul mě do sedu, objal mě a zavřel. Cítila jsem, jak se třese.

" Umím chodit, víš," řekla jsem.

" Právě mi zabraňuješ, abych bráchu zmlátil," odsekl. " Vezmu tě domů. Nemusíš u toho být."

Neodporovala jsem a nechala se vyvézt ven. Když mě nesl obývákem, dívala jsem se do stropu, abych neviděla nepořádek nebo Toma s Reginou. Obloha se kvůli západu slunce zbarvovala dožluta a dočervena. Položil mě na sedadlo spolujezdce a nastoupil. Připla jsem si pás a pozorovala, jak startuje.

" Nechci se o tom bavit," řekl prostě a vyjel z garáže.

Celou cestu jsem byla zticha. Jen jsem se na něj tiše dívala. Svíral prsty volant, až mu kotníky bělely. Podupával levou nohou, oči měl temné a obočí zvraštělé. Nikdy před tím jsem ho takhle naštvaného neviděla a bolelo mě, že byl naštvaný právě na Toma.

" Takhle to nemá být, víš," řekla jsem mu. " Neměl by ses stavět na moji stranu. Neměl by ses na svého bratra zlobit."

" Tady nejde o strany, Olivio," vybuchl. " Nejsem na ničí straně. Já jenom- jsem na něj nasranej, stačí? Kvůli všemu, co ti udělal-" nadechl se. " Nechci se o tom bavit, jo?"

" Bille," řekla jsem. " Nebudu důvodem vašich sporů. Já za tím nebudu. Myslím, že by sis s ním měl promluvit."

" To nejde!" zařval a bouchnul do volantu. Zaparkoval před mým domem a otočil se na mě. " Není spravné, co ti dělá, Liv. Tohle není on, nepřemýšlí- Nechápu, co to s ním je, prostě-"

Užasle jsem na něj hleděla. Strhával na sebe Tomovy činy a to mě ničilo. Vzala jsem ho za ruku.

" Bille, říkám ti, promluv si s ním. Zjisti, proč se tak chová. Ne kvůli mně. Upřímně je mi to už jedno. Doopravdy." Zavrtěla jsem hlavou. " Zjisti to pro vás a držte při sobě. Je to tvůj brácha. Já jsem jenom holka."

" Ne," řekl vzdorně. " Nejsi. I když jsem nechtěl, abyste spolu chodili, teď už nejsi jen nějaká holka. Jsi matka mojí neteře, matka jeho dítěte; teď jsi moje rodina stejně, jak on."

" No," odepla jsem si pás. Začínalo se připozdívat a já byla unavená. Ze všeho. Z Toma, z celého dne. Prostě jsem byla vyčerpaná. " Zjisti, proč se chová jak kripl a odpusť mu to. Je to tvůj brácha, Bille, dvojče. A o tom to je, měj se!" dodala jsem rychle a vystoupila z auta.

" Liv!" zavolal, ale to už jsem vběhla do domu. Ještě jednou zavolal a stáhl se, ale vrtěl hlavou.

Necítila jsem se na válku dvou nejznámějších německých dvojčat. Nechtěla jsem za to nést odpovědnost. To v žádném případě, tvaru nebo formě.



" Graysone?" zaklepala jsem mu na dveře. Nakoukla jsem do jeho zabordeleného pokoje a nebyla překvapená, když jsem ho uviděla ležet na posteli s ovladačem v ruce. Vzhlédl.

" Ahoj."

" Čau."

Vešla jsem a zavřela za sebou. Odhodila jsem špinavé tričko z křesla, sedla si a počkala, než skončí hru. Podíval se na mě.

" Co je?"

" Nic," zalhala jsem a znělo by to přesvědčivě, kdyby mě neznal; jenže on mě znal, proto se na mě znovu koukl. Vzdychla jsem: " Dneska jsem se dozvěděla, co budu mít."

" A?"

" Čekám holku."

" Gratuluju, maminko," řekl a uculil se na mě. Stopl hru, protáhl se a zívl. " Takže vážně budu mít neteřinku?"

Přikývla jsem a on se rozesmál. " Tvrdě ji vychovám. Ode dne, co se narodí, to bude samej fotbal a baseball a lacrosse."
Vyprskla jsem. " Od narození?"

" Jo," sedl si. " Doneseš ji a já ji vezmu rovnou do světa."

Usmála jsem se. On mi úsměv oplatil, ale potom si povzdychl:

" To má dělat její táta. Ne já."

" No, to se tak brzo nestane," řekla jsem a prohrábla si vlasy. Vytáhl obočí.

" Co teď dělá?"

" Bill mě zavezl k nim, abych si s Tomem promluvila," odpověděla jsem. " Ale když jsme vešli, Tom byl- byl, no, uh- byl-"

" Olivio," přerušil mě. " Vyklop to."

" Prostě má někoho jiného," vyhrkla jsem vytočeně. " Našli jsme ho s Billem, jak šuká s jinou, stačí?"

" Já ho jednoho krásného dne zabiju," řekl. " Až toho přizdisráče potkám, je mrtvej."

" Graysone," zamračila jsem se.

" Ne, žádné Graysone. Ten hajzl tě nechá, když s ním otěhotníš? Potřebuje, aby mu někdo dal na hubu za to, co udělal," dodal Grayson, aniž by se odtrhl od obrazovky. " Je jenom o rok mladší, než já, je potřeba, aby chlapečkovi někdo ukázal, jak to v životě chodí. Doufám, že se k němu nikdy nevrátíš, Liv. Bůh chraň, jestli jo, tak mě fakt nasereš."

" On mě už stejně nechce," zamumlala jsem a poplácala se po břiše. Protahovala se. " Hej, pojď si šáhnout."

Vstal, prorazil si cestu oblečením na zemi, klekl si přede mě a položil mi ruce na břicho. Zatlačila jsem a ona se znovu pohnula. Grayson se na mě zakřenil a omotal mi ruce kolem pasu.

" Až vyroste, bude z ní krasavice," řekl. " Nepotřebuješ Toma. Máš mě a mámu. Nikdo další není potřeba, Livio. Bude mít pěkný život."

Pohladila jsem ho po tváři. " Já vím."
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 báři báři | Web | 2. may 2012 at 20:54 | React

Teda. Tohle jsem nečekala. Tom je fakt pěkná svině. Ale Bill se chová hezky. A ten její brácha taky. Je pěkné, jak má ostatní, když nemá Toma. :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement