Vzpomínky 12.

17. april 2012 at 18:00 | Eve* |  Vzpomínky

překlad: Eve*

O TŘI MĚSÍCE POZDĚJI

" Jsi ta nejžalostnější zamilovaná holka na světě."

" Jamesi, co to kecáš?"

" Chybí ti Tom. Ale já se ti nedivím. Už je to měsíc."

" Co? To ne! Teda, dobře, jo, chybí mi, ale..."



" Dva dny jen zíráš z okna. I když tam není nic zajímavého."

" Jenom už mi ten déšť leze krkem. Prakticky nepřetržitě prší."

" Aspoň tam nemusíš."

" To jo. Neznám nic, co by mě mohlo udělat..."

" Udělat co?"

" Ale nic. Já nevím. Co chceš k večeři?"

" Asi dojím špagety ze včerejška. Dáš si taky?"

" Ne, nemám hlad. Udělám si kdyžtak sedvič."

" Andi, jdi v pohodě? Vypadáš, že tě něco žere."

" Ne, je mi dobře. Jak jsi řekl, chybí mi Tom."

" No, co nevidět se vrátí. Potom bude všechno oukej."


Donutila jsem se sníst půlku sedviče a všimla si, jak se na mě James dívá.

" Fajn, tak o co jde?"

" Jde jako co?"

" Andi, jsi duchem nepřítomná."

" Nejsem."

" Co jsem před chvílí řekl?"

K jeho radosti jsem neměla ponětí.

" Dobře, tak to vyklop. Něco s tebou není v pořádku a já chci vědět, co."

" Jamesi, zdálo se mi o té bouračce."

" Vzpomněla sis?"

" Vlastně ne. Ale v tom snu lilo tak, že jsem nic neviděla."

" Oh, pamatuju si na to. Hotový monzun, jestli mi promineš to pojmenování."

" To je to, co mě štve, Jamesi. Nevýjdu do toho počasí, jestli nebudu muset a už rozhodně nebudu řídit."

" Nechápu."

" Proč jsem šla pryč, když byla taková bouřka? Co bylo tak důležitého, že jsem ti to nemohla říct po telefonu? Jela jsem k tobě, ne?"

" Jo, ale... už nevím, o čem jsem se tehdy bavili."

" Je divné, že bych něco takového udělala."

" Hm."

" Ale... to není všechno."

" Co všechno?"

" Dneska se mi zdálo ještě něco. Myslím, že jsem s Tomem hádala."

" Tak se ho zeptej, až přijede. Jenomže z toho asi nic nebude."

" Asi ne."


Seděla jsem v autě s puštěnými stěrači, ale nikam jsem nejela.

Brečela jsem.

Rozevřely se domovní dveře a vyšel Tom.

" Andi! Počkej!"

Dupla jsem na plyn a ani se neotočila.

S leknutím jsem se probudila. Budík ukazoval půl páté ráno. Podívala jsem se na skříň, vstala a vytáhla z ní Tomovu krabici. Prohrabala jsem se vším, co mi Tom ukazoval, věcmi, které jsem do ní údajně sama dala, a vzala si noviny. Začetla jsem se do článku na titulce a na moment mi přestalo bít srdce.

" On mi lhal."

Popadla jsem mobil a vytočila Tomovo číslo. Potom jsem ale hovor ukončila.

" Ne, potřebuju ho vidět."

Co nejrychleji jsem se oblékla a vzala noviny. Jediný člověk, kdo mě mohl zastavit, byl James, který spal u sebe. Potichu jsem se proploužila kolem jeho dveří, našla Tomovu adresu v L.A. a vyšla z domu.

O dvě hodiny později jsem stála před jeho dveřmi a pozorovala, jak se uvnitř rozsvěcují světla.

" Andi?"

" Ahoj, Georgu. Je tu Tom?"

" Jasně, ale... jdi v pořádku?"

" Musím ho vidět," zlomil se mi hlas.

" Tak pojď dovnitř."

Vešla jsem a okamžitě uviděla Toma.

" Andi, nemohla jsi počkat, než přijedu já?"

" Ne, očividně ne."

" Andi, stalo se něco?"

" Riverside a Hilltop."

" Cože?"

" Ta nehoda. Řekl jsi mi, že se to stalo tam."

" Taky jo. Andi, co..."

Podala jsem mu noviny.

" Podle novin se to stalo u Canyon Drive. Canyon Drive není blízko nás, ani Jamese. Neznám nikoho, kdo by tam mohl bydlet. Neměla jsem žádný důvod jet ke Canyon Drive."

" Dobře, tak jsem se spletl..."

" Víš, zdálo se mi o tom, šíleně tehdy pršelo. Nepodobá se mi, abych v takovém počasí řídila, Tome."

" Andi, uklidni se." Všimla jsem si pohledu v jeho očích a uvědomila si, že je to tady.

" Měla jsem víc snů, Tome," slyšela jsem sama sebe, jak začínám hysterčit, ale nemohla jsem si pomoct. " My jsme se hádali, že jo?"

Tom se zarazil a zbledl.

" Bohužel si nevzpomínám, kvůli čemu jsme se hádali. Ale muselo jít o něco vážného, když jsem utekla se slzami v očích, uprostřed bouřky a ani jsem se na tebe neotočila, když jsi se mě snažil zastavit."

" Andi, miláčku, už ti to leze na mozek," vzal mě za ruku. " Pojďme si..."

" Ne! Řeknni mi pravdu, Tome. Proč jsem tu noc odjela? Co mě tak naštvalo?" popotáhla jsem. " Proč jsem od tebe utekla?"
 

1 person judged this article.

Comments

1 Emm Emm | Web | 17. april 2012 at 18:55 | React

Páni, jsem zvědavá, co jí Tom zamlčel..

Jinak Tě obdivuji za to, že to překládáš. :) Určitě budu mluvit za nás všechny (tvé čtenáře), když řeknu, že Ti moc děkujeme. :) Jen tak dál. ;)

2 N. Dips N. Dips | Web | 17. april 2012 at 20:36 | React

Wau.. by mě zajímalo, co z Toma vypadne..

3 Dee Dee | Web | 17. april 2012 at 22:45 | React

Tééda tam Tom není tam svatej jak se zdá? :D že on jí mrcha podvedl? :D

4 báři báři | Web | 19. april 2012 at 23:41 | React

Ah, to je mi obrat. Už to není tak idylický vztah, jak se na začátku zdálo.. :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement