Casanova 3. Trest

23. april 2012 at 20:20 | Eve* |  Casanova

překlad: Eve*

Toho rána se Tom probudil s bolestí hlavy a husinou po snu, který se mu zdál. Už nějakou dobu tyhle noční můry neměl a to ho těšilo. Vždycky se kvůli nim třásl a chtělo se mu brečet. Ale nebrečel, protože Tom Trümper nebrečel. Přestal s tím už dávno.

Rozhodl se, že ještě chvilku zůstane doma. Dneska stejně neměl nic moc na práci, tak proč se jeden den neulít? Neudělal to už dlouho, vlastně od té doby, co slíbil mámě, že se bude naplno věnovat jen škole... Ale mohl jí říct, že je nemocný, ne? Jo, to nebyl tak zlý nápad.

" Mami!" zavolal ze schodů. " Dneska zůstanu doma, jo? Není mi dobře."


" Dobře, zlato," ozvala se okamžitá odpověď. " Potřebuješ něco? Aspirin? Čaj?"

Tom se nad jejím zájmem zakuckal. " Ne, to je v pohodě, mami, v klidu."

" Nemám zavolat do školy a omluvit tě?"

" To by bylo fajn." Tom se otočil a šel si lehnout zpátky do postele. Teď už se třeba vyspí bez můr. Ve dne ho to strašilo, fajn, ale v noci chtěl v klidu spát. Myslel si, že už ty vzpomínky odsunul, zapomněl na ně, ale škola je k němu zpátky přitáhla. Jako by už školu nenáviděl dost sám o sobě.

Nevěděl, jestli to byly vzpomínky, které stály za návratem jeho nočních můr, a nebo jestli spíš můry přivedly vzpomínky, ale nemohl přestat myslet na jejich první setkání, které se událo před lety.

Šel chodbou do třídy, když ho uviděl. Vysokého černovlasého kluka, byl to ten nový, o kterém každý mluvil. Byl na škole sotva dva dny a už tu všechny stihl ohromit. Zdálo se, že byl Tom jediný, kdo si ho ještě nevšiml, i když o něm už slyšel.

Kluk se otočil a usmál, když viděl, že ho Tom sleduje. Tom mu trochu váhavě úsměv opětoval, styděl se, že ho nachytal, jak ho pozoruje. Klukovi to došlo a řekl: " V pohodě, nejsi jediný, koho jsem nachytal."

Toma to ale neuklidnilo. " Já jsem jen... Víš, když o tobě každý mluví... tak jsem byl jen zvědavěj..."

" V pohodě - Tom, že? Já jsem Bill, rád tě poznávám."

" Jak-" zamračil se Tom.

" Já vím tolik věcí, Tome," usmál se. " A každý je tu naklepanej, aby mě s každým seznámil, takže i to mi pomohlo."

Tom si odkašlal. " Jak se ti povedlo udělat za dva dny takovej dojem?"

" Charisma, Tome. Charisma."

Od té doby Billa Tom obdivoval. Vůbec celá škola ho obdivovala, nedalo se ho neobdivovat. S tím charisma měl pravdu; okouzlil každého kluka i holku ve škole, aniž by se snažil.

Bylo jim šestnáct. V tom věku chtěl být Tom cool, ale nebyl, aspoň ne moc. Ne tak, jak Bill. Nikdo ho nemiloval, ani nenáviděl jak Billa kvůli tomu, že byl perfektní. Tom cítil, jak se mu při vzpomínce na Billův hezký obličej svírá žaludek, ale potom to ustálo, jako by mu z něj spadl kámen.

Praštil do pošltáře. Potřeboval nějaký boxovací pytel, na kterém by si vylil zlost a frustraci.

Bože, jak si přál, aby to bylo jak dřív. Přál si, aby se nikdy nepotkali. Sice by přišel o spoustu skvělých věcí... ale aspoň by se to nestalo.

Nejradši by hlavou prorazil zeď, ale místo toho se prostě pokusil usnout.


Až budu pryč, nic si z toho nedělej, nesmutni, buď rád za každý moment, kdy slyšíš zvuk mého hlasu...

Náš oblíbený kluk s rasty se při melodii mobilu probudil. Nejdřív si neuvědomil, co se děje, několikrát bouchnul do budíku, ale pak mu došlo, že to budík není. " Mobil," zamumlal si a vyštrachal ho zpod poštáře. Naštvaně to zvedlo. " Co je?"

" Taky ti přeju dobré ráno, šípková Růženko," ozval se Georgův hlas. " A nebo mám říct spíš dobré odpoledne?"

Tom zabručel a mobil zaklapl. Neměl na pokec s Georgem náladu, chtěl spát. Byl unavený a vždycky musel spánkový deficit horko těžko dohánět. Když ho pak někdo probudil, radši se mu na zbytek týdne vyhýbal. Georg mu dával přesně týden.

Zavřel oči, ale už neusnul. Stejně čekal, že mu nejlepší kamarád co nevidět zavolá znovu. Byl prakticky neodbytný, což se občas hodilo... ale někdy to bylo pěkně blbé.

Samozřejmě že měl pravdu. Georg zavolal za pět minut. Tom chvíli váhal, ale stejně to zvedl. Věděl, že když s ním Georg chtěl mluvit, tak snad se nevzdával.

" Georgu," řekl Tom a obrátil oči v sloup.

" Tome. Chtěl jsem se tě na něco zeptat."

Vidíte? Bylo za tím něco víc. " Vyklop to."

" Četl jsem ten scénář. Alesha mi ho půjčila."

" No a?" zeptal se Tom se zdviženým obočím. Nechápal, o co Georgovi šlo.

" Vím, že jsi vždycky chtěl být trochu jak Casanova a věřím, že mu i jseš podobnej... Ale on byl takovej proto, že ztratil svou první lásku, ne?" Georg si zkousl ret. " Přišels o někoho i ty, Tome?"

Tom udělal to samé. Má mu to říct? Bezděčně si povzdychl.

" Přišel jsem o kus sebe."
 

Be the first one to judge this article.

Poll

Byl/a jsem tu

Byl/a jsem tu. 100% (879)

Comments

1 bari bari | Web | 11. june 2012 at 10:47 | React

Wau.tak az tohle jsem opravdu necekala. Rekla bych, ze mam ocekavat twc, coz moc rada nemam, ale zvedavost mi neda, takze - jdu dal. :-)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement