Casanova 1. Trest

16. april 2012 at 18:00 | Eve* |  Casanova

překlad: Eve*

" Nelíbí se mi to. Vůbec se mi to nelíbí."

" Jasně, že se ti to nelíbí, je to tvůj trest. Bylo by s tebou něco blbě, kdyby se ti to líbilo. No a protože je to... nudný."

" Díky, Georgu."

Usmál se, jako by Tomovi prokázal laskavost.



" Tohle jaro budeme hrát v Luciiných očích, příběh Casanovy první lásky."

Tom obrátil oči v sloup. Láska. Byl by upřímně vděčný, kdyby o tom všichni přestali mluvit a dělat z toho takovou velkou věc. Životní změny, dech beroucí... všechna ta klišé. To přece neexistuje. " Myslel jsem, že Casanova byl ten nejznámnější děvkař?" odsekl. Okamžitě se na něj všichni otočili a on si přál, aby radši mlčel.

" Ah, Tome, jsi tu. Děkujeme, žes nás poctil svou návštěvou," usmála se na něj učitelka. On jí úsměv neoplatil. " Třído, tohle je Tom Trümper a bude s námi tento rok hrát. Vlastně jsem myslela, že by se Tom hodil na nějakou malou roli, co?"

Pár lidí se na něj podívalo a on mohl hned říct, že si to ani jeden z nich nemyslel. On na tom byl stejně. Neudělal by nic radši, než co nejrychleji utekl a už nikdy se s nimi nepotkal. Jenomže ve snaze udělat baseball zajímavějším, rozmlátil třídu, a po tom, co po sobě uklidil nepořádek, učitelé se rozhodli, že by se měl angažovat ve školní hře. Bránil se, seč mohl, ale vedení bylo neoblomné.

" Takže Tome, co víš o Casanovovi?"

Tom se na ni podíval. " Eh..." Věděl jen to, co už řekl - že to byl ten největší děvkař na světě. Líbilo by se mu, kdyby mu ten titul mohl vzít, ale od té doby, co nebyl známý, asi by mu zůstal jen ten děvkař.

" Jestli se chcete na této hře podílet, měl byste si zpracovat úkol, pane Trümpere."

Tom nechtěl dělat žádný úkol a už vůbec nechtěl být v téhle hře. Rád by jí to řekl, ale rozmyslel si to. Nic by to nezměnilo.

" Alesho, co víš o Casanovi ty?"

Děvče s jemnými hnědými vlasy a milým úsměv odpovědělo: " No, nejdřív studoval na kněze, ale kvůli skandálům toho musel nechat. Vrátil se do Veronova a živil se jako houslista. Casanova hodně cestoval po Evropě. Zažil toho tolik, že by nám zabralo týden to všechno popsat." Podívala se na Toma a usmála se. " A ano, samozřejmě byl nejznámější - nebo pro některé spíš nechvalně známý - děvkař, který do té doby kdy žil."

Usmál se na ni zpátky, ne úplně jistý, co si o tom myslet. Musel by čekat, než by se jí mohl zeptat na to, co ho zajímalo, a nebo to taky mohl zakřičet přes třídu, ale to nebyl moc dobrý nápad.

" Všichni byste si měli projít skripta, než postoupíme dál," řekla učitelka a vzala komusi scénář. " Začnětě s tím hned teď, dokud máme trochu času."

Tom si sedl vedle Aleshi. Nepodívala se na něj, ale viděl, jak se jí koustky úst nepatrně zvedly. " Čau, já jsem Tom."

" Škoda. Těšila jsem se na Casanovu."

" Můžeš mi říkat i tak."

" Vedle Casanovy je tvoje první věta trochu chabá, Tome."

" Ale můj strhující vzhled to udělá za mě, ne?"

Rozesmála se. " To určitě ano, přesně."

" Stačí to, abych dneska mohl být jak Casanova?"

" Připadáš mi spíš trochu jak Don Juan." Neznělo to, jako by ji moc zajímal. Její pobavený tón byl čistý a nejenom to. Tom už si myslel, že má další oběť - a dokonce ze školy. Jestli někdo o jeho kouzlu pochyboval, měl by ho teď vidět. Při té myšlence se uculil.

Zazvonil zvonek a Tom byl rád, že může opustit třídu... aspoň co se dneška týče. Georg už se opíral o zeď a čekal na něj. " No, señore Casanovo, jaké to bylo?"

" Je to španělština," upozornil ho. " A nebylo to tak špatný." V tu chvíli ze třídy vyšla Alesha a usmála se na něj. Mrknul na ni a obrátil se na vysmátého Georga. " Aha." Víc nemusel říkat. Tom doufal, že díky tomu Georg na zbytek dne zmlkne.

Jenomže když jste slavný, jako Tom, brzy všichni zjistí, že... no, zkrátka všechno. Včetně toho, že navštěvoval drama kroužek. " Nikdy jsem si nemyslel, že jsi tak měkkej, Trümpere," zavolal na něj kdosi na chodbě. Předstíral, že to neslyšel. Většinou to nedělal, ale teď myslel, že to tak bude lepší. Už tak si dost uškodil.

" Myslím, že to bude perfektní Casanova," zašeptal kdosi za ním. " Jsou si tak podobní, nepřipadá ti?"

To mu trochu zvedlo náladu. Konečně někdo myslel stejně, jak on, to bylo dobré znamení. Byly to dvě holky asi o dva roky mladší, než on. " Jo... co se mu asi stalo? Možná to bude stejně jak v té hře, nebylo by to romantické?" zasmála se druhá.

" To určitě, Lucy, bylo by to..." Hlasy utichly dřív, než stihl odposlouchat víc. Sakra. O čem ta hra je? A co to mělo znamenat? Rozhodl se, že až bude doma, to skriptum si přečte, aby pochopil, na co narážely. Měl ve škole už nějakou pověst, ale možná by se o nic mohl někdy trošku zajímat. Popravdě nebyl přesně ten, kdo si myslel, že je - ale není to tak u všech? Byl si jistý, že není vyjímkou.

Ale stejně jako hlavní role, i on věděl, že budou ostatní očekávat něco víc. Modlil se, aby to nepodělal a ještě si to víc nepolepil.

" Konečně bude ta hra kvůli tobě i známá," zamumlal mu Georg do ucha. Tom ho ignoroval a stiskl skripto. " Jdu domů." Chtěl si tu blbost přečíst.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 báři báři | Web | 16. april 2012 at 20:32 | React

Na začátek to vypadá dobře. Určitě se těším na další díl :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement