25 dní s panem Arogantním 7. Blízká setkání 1/2

20. april 2012 at 21:00 | Eve* |  25 dní s panem Arogantním
překlad: Eve*

" Počkat, počkej. Ať si to ujasním - otrokaříš cizinci, kterého jsi nikdy neviděla?

Tradiční filmový večer u Victora obvykle zahrnuje mastnou sýrovou pizzu a když se poštěstí, tak i sklenku levného červeného vína. Film je samozřejmě vypůjčený - jedná se buď o indický, nebo nezáživnou sentimentální romantiku, kterou většina heterosexuálních kluků nesnáší. To je taky důvod, proč jsem šťastná, že mám Victora. Bezvýznamné holčičí problémy ale i hlubší diskuse se líp řeší s gayi. Dnes to však bylo jiné, protože jsem se rozhodla svěřit se mu se svou situací s tím nechutně bohatým panem arogantem.


" Nejsem jeho otrok," povzdychla jsem si a upila vína. " Spíš sluha."

" Ale prosím tě," protočil oči. " Nakupuješ mu. Pereš prostěradla!" obrátil se na mě. " Saháš na jeho zaschlé sperma, Anno! Jsi jeho otrokyně, holka! Jeho sperma!"

Rozkašlala jsem se. " Prosím," vysoukala jsem ze sebe a opatrně odložila skleničku. " Prosím tě, Victore, nepřipomínej mi to. Ježišikriste."

" Dobře, dobře," pousmál se a napil se svého vína. " Ten kluk musí být fešák, zlato, když ti to dělá."

" Není," řekla jsem rychle. " Nevypadá vůbec dobře."

" Ne?"

Zamračila jsem se a zavrtěla hlavou. " Ne..."

Victor se ušklíbl a zamrkal. " Nezníš přesvědčivě, zlato."

Zrudla jsem a znovu se dlouze napila, přičemž jsem na jazyky požmoulala trpké víno. Seděla jsem a přemýšlela. Tom nebyl sexy - vypadal jak bizardní rapper se světlou německou pokožkou, vlastně to byl šereda. Měl hnědé obyčejné nudné oči, ten proklatě odporný piercing v dolním rtu a tvar obličeje neměl vůbec mužský.

V duchu jsem zasténala.

Nebyla jsem přesvědčivá ani sama před sebou.

Victor se na mě zazubil a ukousl kus teď už studené pizzy. Pokýval a pomalu přežvykoval.

" Anna se bouchla," zapěl.

Zahanbeně jsem klesla do polštářů.

To v žádném případě.


Ani další den se mi Tom neozval. Už to byly tři dny, co napsledy zavolal, napsal zprávu, nechal mi naštvaný vzkaz v hlasové schránce - zkrátka nic. Pokračovala jsem tedy normálně v každodenních činnostech, o přestávce jsem se zastavila na kávu a sedvič, půjčila si knížku a odpoledne navštívila Victora. Bylo kolem páté, akorát jsem v knihovně dokončovala projekt do politologie, když jsem se rozhodla to pro dnešek zabalit. Už se stmívalo, slunce zapadalo a po následujících patnáct minut domů mě určitě bude šlehat mučivě ledový vítr.

Měla jsem pravdu. S uslzenýma očima od větru jsem se hbitě proplétala mezi ostatními zoufalými lidmi na chodníku. Chtěla jsem si sednout na gauč, zabalit se do deky, uvařit si horké kafe a pustit si film. Byla jsem naprosto vyčerpaná a ztuhlá od toho mrazu.

S radostí jsem vběhla do malé panelákové chodby a vběhla do schodů. Pomalu jsem se po nich ploužila, zahřívala si dlaně a mířila ke svým dveřím. Paige byla doma, takže jsem se nezabývala klíči - prostě jsem otevřela a vešla dovnitř. Skoro jsem zasténala nad teplem, které mě obalilo. Bylo to hrozně příjemné. Něco mi zavonělo. Zamračila jsem se a začichala jsem. Jako by Paige pekla, vůně cukru a těsta se kolem mě jasně linula.

Prošla jsem do obýváku, odhodila batoh ke stolu a svlékla si bundu. Protáhla jsem se a zula si boty, vůně pečení mi vletěla do nosní dutiny a já dostala žízeň. Otevřela jsem pusu, že na Paige zavolám, ale zasekla jsem se, když jsem si všimla osoby na gauči.

Podíval se na mě pár hnědých očí. Černé volné džíny mu visely na nohou, které měl ledabyle propletené. Zpoza černé čepisy mu vykokaval tmavý šátek. Zaleskl se mu piercing. Oh, ježiši, Tom Kaulitz seděl v mém obýváku, po tom, co se mi tři dny neozval, byl na mojí pohovce. Věděla jsem, že tu není kvůli mně. Ne. Přišel za mou krásnou, dokonalou a ženskou spolubydlící s hezkým zadkem a skvělými kozami. Udělalo se mi špatně. V hrudi se mi usadila nevolnost a hůř se mi dýchalo. Tom je tu kvůli Paige.

" Chtěl jsi-" objevila se najednou a sekla se, když uviděla, jak na něj zírám. " Oh, Anno! Jsi doma..." usmála se. " Pamatuješ na Toma, že?"
 

1 person judged this article.

Poll

Byl/a jsem tu

Byl/a jsem tu. 100% (879)

Comments

1 báři báři | Web | 21. april 2012 at 11:01 | React

Takhle to useknout?! :D

To se jí mstí, určitě jo. :D No, jsem zvědavá na pokračování. Je to paráda. :)

2 Dee Dee | Web | 21. april 2012 at 20:48 | React

:D:D:D Aleee už je zase tam :D:D říkala jsem si, že tam dlouho nebyl :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement