16 & těhotná 6. Nenechám tě v tom samotnou 2/2

25. april 2012 at 20:20 | Eve* |  16 & těhotná
překlad: Eve*

Na zdech visely fotky podobné těm našim. Fotky Toma a Billa ve stejných svetrech, v tričkách s jejich jmény. Na jedné byla celá skupina spolu s Georgem a Gustavem, když začínali, bylo jim třináct.

Moc jsem Toma nevídala, když jsme spolu chodili. Většinu času byl na turné ve světě. Za tři roky, které jsme spolu strávili, byl spíš na cestách. Pár měsíců jsem byla s nimi v Německu, Rusku a Rakousku; chyběl by mi totiž. Bylo super sdílet autobus se čtyřmi kluky a to i když jsem se spíš držela zpátky, protože jsem jim nechtěla narušovat jejich zaběhlou rutinu. Bill moji přítomnost neschvaloval a Georg s Gustavem mě ignorovali. Myslím, že jsem ani Gustava nikdy neslyšela mluvit.



Takže jsem u Simone nebyla často, ale když už jsem tu byla, vždycky jsem se dívala na tyhle obrázky. Bylo to divné vidět malá dvojčata, zatím neovlivněná slávou a úspěchem. Vidět jejich úsměvy, které neměly co dělat se singly. Úsměvy, které pocházely z oslav narozenin, z nových dárků a zvířat. Nevinnost.

Tomův pokoj se nezměnil. Ačkoliv v něm byl jen zřídka, byl uklizený. Tom nebyl takový, jak vypadal, byl posedlý pořádkem a když nebyla nějaká věc na svém místě, šílel. Hodil sebou na postel a já si sedla za stůl.

" Tak co je?" řekl. Znovu jsem byla lapená jeho krásou. Oči mu svítily odpoledním sluncem prostupujícím oknem. Jeho původní blonďaté vlasy, teď odbarvené načerno, zářily jak v reklamě. Dal si ruce za hlavu, čímž mu sjela košile a odhalila kousek svalů. Bylo mi z něj horko.

" Bavila jsem se s Billem."

" Jo, a co dál?" zeptal se. Jeho tón mě naštval.

" Proč se k tomu musíš stavět takhle?" zeptala jsem se. " Proč jsi najednou tak jinej?"

" Nevím, o čem to mluvíš," řekl nepřítomně se zavřenýma očima.

" Chováš se jak kretén, Tome," řekla jsem a on se na mě jedním okem podíval. " Tohle je ta nejhorší věc, která se mi kdy stala a tobě je to jedno."

Čekala jsem klasickou odpověď typu "taky jo", ale neřekl vůbec nic. Dál na mě zíral a já se chvěla.

" Změní se mi život. A tvůj taky, jestli to pořád nechápeš," pokračovala jsem. " Proč to nechceš?"

" A proč jo?" zeptal se najednou a sedl si. " Jsi připravená kvůli tomu zahodit celý svůj život?"

Vážně to řekl? Nejdřív máma a teď i on. To se těhotenství říkalo zahození života?

" Ale já ho nezahazuju," zkusila jsem. " Jen čekám dítě."

" To je to samé," pokrčil rameny.

Zavrtěla jsem hlavou. " Ne, není. Bože, proč jsi tak bezcitný?"

Chvíli jen tak seděl a hleděl do koberce. Celkem jsem chápala, proč se tomu tak brání. Byl pořád ještě puberťák, měl nejpopulárnější kapelu; byl hvězda. Ale já si ho tím nechtěla připoutat, nechtěla jsem ho vlastnit.

" Vlastnit?" zopakoval. " Chceš, abych se k tomu přiznal?" Přikývla jsem. " Mám se přiznat, že jsem tě zbouchnul; kdy to od sebe odpářu?"

Na chvíli jsem na něj zírala. " …jde tady o otcovství, Tome, copak si myslíš, že to jde jen tak odpárat?"

" A co kapela."

Ah. Odtud vítr vál. Tokio Hotel. Tom si nechtěl pokazit reputaci drsného kytaristy. Nechtěl přijít o svou pověst. Kvůli fanynkám, které o něm měly vytvořený určitý obrázek.

" Radši budeš s kapelou, než se svým synem nebo dcerou," domyslela jsem si. " Viď?"

Pokrčil rameny. " Nežádal jsem tě, abys otěhotněla."

" Ale to ani já!" zavřeštěla jsem. " Myslíš si, že jsem šťastná být v šestnácti těhotná? Myslíš, že to chci?"

" Tak se toho zbav!"

" Ne!" zakřičela jsem. " Nezabiju to, Tome. Není to její vina, že jsme to podělali! Nemůžu uvěřit, že tě to vůbec napadlo!"

Nastalo krátké ticho, ve kterém se na mě koukal a já vydýchávala to, co mi navrhoval.

" Ji?" zeptal se potichu a zaváhal. " Ty- ty čekáš holku?"

Zrudla jsem, ale neotočila jsem se. " Nevím, co to bude."

" Tak proč jsi řekla ji?" vytáhl obočí. Pokrčila jsem rameny.

" Já nevím."

" Je ti jasné, že toho budou plné noviny, že jo?" řekla jsem. " Byli jsme spolu dlouho. Jak to bude vypadat, když se se mnou rozejdeš a o měsíc později vyplave na povrch, že jsem těhotná."

" Určitě si něco vymyslí," vysmál se mi a já ztichla. Znovu mezi námi bylo to ticho, nesnesla jsem ho. Vyjelo to ze mě dřív, než jsem to stihla zarazit.

" Bill mi pomůže."

" Co že udělá?" zeptal se Tom.

" Pomůže mi."

" A to přesně obnáší co?"

Trhla jsem rameny. " Zeptej se ho. Proto mě dneska vzal ze školy. Říkal, že když to neuděláš ty, tak on."

Vážně se na mě podíval. " Takže teď se do toho zamotá i můj brácha?"

A bylo to; už jsem to nevydržela. Zakryla jsem si obličej a snažila se ten stres vstřebat. Když jsem tvář zase odkryla, měla jsem ji vlhkou.

" Končím. Už se s tebou o tom nebudu vybavovat. Jestli se nechceš zachovat jak chlap a nést následky za svoje činy, tak já končím. Unavuje mě ztrácet s tebou čas, Tome. Jestli se nechceš podílet na jeho životě, tak nepodílej. Jdi do hajzlu."

Práskla jsem dveřmi a rychle prosvištěla kolem usměvavých fotek. Proletěla jsem kuchyní a minula Billa a jeho mámu.

" Liv?" vyskočil od stolu a šel za mnou. " Co se stalo?"

" Končím," řekla jsem, aniž bych se na něj podívala. " Nechce s tím mít nic společného, fajn. Už je mi to jedno."

" Hej," chytil mě za rameno a otočil čelem. Stékaly mi slzy a normálně bych je ihned utřela, ale už je mi to jedno. Sklopil ke mně pohled. " Co jsem ti říkal? Nenechám tě v tom samotnou."

" Nechci tvoji pomoc, Bille," zklamala jsem ho. " Nechci nic-"

" No, fakt nemáš na výběr," usmál se. " Sorry."

" Bille," řekla jsem. " Jestli mi pomůžeš, jestli chceš být v jejím, jeho životě, nemůžeš- nemůžeš-" Měla jsem na pokraji hysterie.

" Já neuteču," ujistil mě pevně. " Já tě neopustím jak-"

Nevyslovil sice jeho jméno, ale oba jsme věděli, že myslí Toma. A to on právě dělal - opouštěl mě. Zatlačila jsem slzy zpátky, na scénu nastoupil vztek.

" Můžeš mě, prosím tě, zavézt domů?"

" Jasně," řekl a vrátil se do kuchyně. Než přišel zase ke mně, potichu se bavil s mámou. " Tak pojďme," zacinkal mi klíčky před nosem.

Odešla jsem z jeho domu jak minule a ani se neotočila.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 báři báři | Web | 25. april 2012 at 22:11 | React

Ten Tom je pěkný bastard. Chm, to jsem zvědavá na pokračování.. :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement