16 & těhotná 4. Snažím se ti říct, že jsem těhotná!

11. april 2012 at 20:20 | Eve* |  16 & těhotná
překlad: Eve*

" Takže dneska si uděláme pár testů," řekla paní Vegová a natáhla si gumové rukavice. Byla to moje porodnice. Krom hnusné papírové zástěry jsem na sobě nic neměla. Mamka stála u dveří a tvářila se ustaraně. " A potom si o tom trochu promluvíme, jo?"

Přikývla jsem a ona ke mně na kolečkové židli dojela. " Nejdřív ti zkontroluju prsa, jen pro jistotu, že jsou v pořádku."

Jakmile se mě dotkla, krvavě jsem zrudla. " Trochu to, um, bolí."


Zasmála se. " To by měla, jsi v prvním trimestru. Budu se to jenom zhoršovat, formují se ti mléčné žlázy."

Zrudla jsem ještě víc a nebyla schopná se položit na stůl. Přejela mi rukama po těla a já rozpačitě otočila hlavu na druhou stranu. Bolestivě do mě šťouchla a já si zkousla ret. Netrvalo to ani minutu, ale kvůli tomu tichu to bylo jak věčnost.

" Není to tak zlé," řekla a vyměnila použité rukavice za další, nové. " Všechno se zdá být normální. Teď se podíváme na pánev. Potom si popovídáme."

S vrznutím cosi vytáhla ze stolu. Zamračila jsem se.

" Co to je?"

" Třmeny," odpověděla a poplácala si jimi. " Lehni si takhle, nohy sem, tak-" Strčila do mě a předklonila mě. Připadala jsem si příšerně, jako bych jela na koni. " - a začneme. Chceš, abych ti říkala, co dělám?"

" Uh, ani ne," řekla jsem a opřela se. Dotkla se svýma ledovýma rukama mých nohou a já znovu zrudla a odvrátila se. " Do toho. Honem."

Vyhověla mi. Bolelo to, ale jenom pár sekund, hotová byla za tři minuty. Zákrok skončil ve chvíli, kdy si sundala rukavice. Cenila jsem si toho, že na mě a na těhotenství Tom kašle; kdyby tu byl, bylo to desetkrát horší.

" Dobře, Olivie," řekla, vyhodila rukavice a cosi si zapsala do složky. Odložila ji a otočila se na mě. Složila si ruce a položila si je na kolena. " Je ti šestnáct a jsi těhotná."

Podívala jsem se na mámu a pak přikývla. To už jsem jaksi věděla. Pokračovala:

" Jsem si jistá, že než jsi otěhotněla, bylas normální a šťastná holka, viď?" odmlčela se, ale nečekala, že jí odpovím. " A k tomu se vztahují určité věci, o kterých bys nerada, aby je tví rodiče věděli, víš, pití nebo drogy-"

" S ničím takovým problém nemám," přiznala jsem upřímně. Nechtěla jsem lhát; to už tu bylo. K drogám mě přivedl jen Tom a já se po prvním jointu rozhodla, že to bude taky můj poslední. Nehulil často; měl po tom hrozný hlad a dlouhé hodiny vyspával. Nelíbila se mu nuda. Taky jsem pila alkohol; ale to už jsou měsíce. Nepila jsem ani na tom večírku, kde-

Mluvila dál: " No, to je dobře. V tom případě není potřeba, abych tě zatěžovala řečmi, co by se stalo, kdybys během těhotenství pila. Úřady mají s takovými případy plné ruce práce."

Probraly jsme každou maličkost; kdybychom měli kočku, nebyla bych schopná jí kvůli únavě měnit podestýlku. Prý budu pár měsíců únavená. Musím se držet diety bohaté na železo a proteiny.

Za celou dobu, co se mnou mluvila, jsem byla myslí daleko pryč. Mamka jí na to přikyvovala a souhlasila snad se vším, co řekla, a já tam jen tak zaraženě seděla. Do čeho jsem se to dostala?

Je to tvoje chyba, že jsi tam blbá. Kdybyste použili kondom-

Ignorovala jsem hlas v mojí hlavě a radši se soustředila na doktorku a její rady.

" -každý měsíc budeš docházet na kontroly; v posledním měsíci to bude jednou týdně, abychom mohly pečlivě sledovat vývoj plodu," zeširoka se usmála. " Ano?"

Seskočila jsem z křesla. " Jo."

" Kdybyses chtěla na něco zeptat, kdybys měla nějaké pochybnosti, neváhej a zavolej mi," řekla a otevřela dveře. " Prosím. I kdyby to byla prkotina, dej nám vědět."

" Děkuju," řekla jsem a odešla s mamkou k sestře, kde jsme počkaly na termín další kontroly. Rozhlédla jsem se po čekárně.

Byla tam žena, která byla o pár let starší. Měla blízko k porodu, zpoza upnutého trička jí vykukovalo kulaté bříško. Měla ještě jedno dítě; chlapec spal na židli vedle ní s hlavou v jejím klíně. Ona ho hladila po vlasech. Vypadala ztrhaně. Usmála se na mě.

" Pokaždé v tom nejlepším," řekla s úsměvem a já jí ho oplatila. Zavolala ji doktorka a ona se začala zvedat. Její syn se s leknutím probral. Jeho křik jsem slyšela ještě po tom, co se za nimi zavřely dveře.

" Jdeme?" zeptala se mamka a vzala mě za ruku. Přikývla jsem a následovala jsem ji.

Vyzvedla jsem si v lékárně prenatální vitaminy a odjely jsme domů. Měla jsem toho plné kecky; přesně, jak mi doktorka říkala. Bylo teprve poledne, ale i tak jsem šla spát.

Když jsem se probudila, zapadají slunce naznačovalo, že je čas večeře. Měla jsem hlad; v žaludku mi protestansky kručelo. Sešla jsem schody a uslyšela bouchnutí pánví a hrnců.

Mamka vařila nejspíš roštěnku; viděla jsem ji, jak se sklání nad kuchařkou, kterou jsem jí dala minulý rok. Vůně masa mi pronikla do nosu a než jsem se nadála, utíkala jsem do koupelny zvracet. Bylo mi mizerně, copak to nikdy neskončí?

Zazvonil telefon. " Liv? Volá Audrey!"

Zmínka o jejího jména mě přimněla znovu zastrčit hlavu do mísy. Audrey. Moje nejlepší kamarádka. Audrey, se kterou jsem se kamarádila od jedenácti let, se kterou jsem chodila na základní školu, Audrey, která nevěděla, že jsem v tom. Že budu matkou.

" Liv?" Zvedla jsem pohled. Stála nade mnou mamka a v ruce držela telefon. " Jsi v pořádku?"

Přikývla jsem a natáhla se po telefonu. " Dík."

" Haló?" zakašlala jsem a vyplivla sliny do záchodu. Mamka odešla, takže jsem se mohla opřít o mísu.

" Máš zapnutou televizi?" vyštěkla Audrey. " Protože běží General Hospital a Dante se chystá Lulu požádat o ruku!"

" Ne, nemám. Právě jsem se probudila, byla jsem u doktorky," řekla jsem jí. " A ně-něco ti musím říct."

" Co?" opáčila nepřítomně a mně došlo, že sleduje General Hospital, ten pitomý seriál, na který jsem se dívávala taky. Vyrostla jsem na něm, ale už to byla věčnost, co jsem ho naposledy viděla, skoro tři roky.

" Vím, že tě to zaskočí a budeš na mě naštvaná, ale-"

" Můj bože," přerušila mě. " Vidělas, co Sonny udělala, já-"

" Audrey-"

" -nemůžu uvěřit, že ho Jason nechal!"

" Audrey!" křikla jsem na ni.

" Co!" oplatila mi stejně. " Dívám se na seriál!"

" A já se ti snažím říct, že jsem těhotná!"

Na druhém konci se rozhostilo ticho, myslela jsem, že zavěsila. Zkontrolovala jsem display, ale čas pořád běžel.

" Hej, Audrey?"

" Prosím tě, řekni, že se díváš na televizi," vyhrkla. " protože jsem asi slyšela, že jsi těhotná-"

" Taky jsem."

Další ticho.

" Děláš si srandu?"

Zavrtěla jsem hlavou a pak si uvědomila, že mě nevidí. " Um. Ne. Právě jsem vytáhla hlavu ze záchodu."

" Ty jsi těhotná?"

" Jo," odpověděla jsem. " Chceš ukázat prenatální vitaminy, abys mi věřila?" Jako bych mluvila s Tomem.

" Liv," oslovila mě nevěřícně. " Těhotná. S Tomem, že?"

" Samozřejmě že s Tomem," zařvala jsem na ni. " S kým jiným?"

" Vážně jsi asi těhotná," oplatila mi. " Slečno Náladová."

" Promiň," vzdychla jsem a zaklonila hlavu. " Já jen- jsem vyčerpaná a přehlcená a-a je toho hodně ve hře, jasné?"

" Chápu," řekla. " Ty promiň mně. Ví o tom Tom?"

" Jo."

" Proč ten tón? Co je?"

" Když pominu fakt, že jsem mu ukradená a to dítě taky?" vyprskla jsem. " Jinak nic. On je zkrátka Tom. Co je ještě novýho?"

" Co je ještě novýho?" podivila se. " Takže jsi s ním už mluvila?"

" Ne dlouho. Dívej, přišla za náma jeho máma a řekla mu, ať vyhodí holku, co měl u sebe. Reginu."

Audrey zalapala po dechu. " Reginu Thorntonovou?"

" Nevím," zasyčela jsem. " Neznám žádnou Reginu. Proč, ty jo?"

" Jo!" řekla. " Bože, je to taková děvka, nedivím se, že byla s Tomem."

" Ahem," odkašlala jsem si. " Co tím myslíš?"

" Ty děvka nejsi, Livie," opravila se rychle. " Teda, no, to, Tom byl vždycky parchant. Nedivím se, že se s ní dal dohromady. Je to štětka."

Vzdychla jsem; bylo mi z toho zle.

" Vsadím se, že je blond," prohodila jsem sklesle.

" Vlastně ne," překvapila mě. " Má červené vlasy."

" Skvělý," řekla jsem stroze. " Hele, asi se znovu pobliju. Uvidíme se zítra ve škole."

" Užij si to," popřála mi. " Mám tě ráda, mrcho."

A zavěsila. Zahodila jsem sluchátko a strčila hlavu do mísy.

Těch osm měsíců bude pěkně dlouhých.
 

Be the first one to judge this article.

Poll

Byl/a jsem tu

Byl/a jsem tu. 100% (879)

Comments

1 báři báři | Web | 11. april 2012 at 21:29 | React

Uh, je to tak parádně popsané. Kdo ví, co bude v dalších kapitolách :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement