Vzpomínky 1.

25. march 2012 at 18:00 | Eve* |  Vzpomínky
překlad: Eve*


Nikdy jsem neměla ráda nemocnice. Ten zápach desinfekce, hlasy, které vlastně nikomu nepatří, kravál přístrojů, když někomu selže srdce.

Moment! Jsem v nemocnici!

Proč? A proč nic nevidím?

Do háje! Jsem slepá!

Dobře, počkat. Nejsem slepá. Mám jen zavřené oči. Někdo tu je, slyším hlasy.

" Tome, už je to měsíc. Doktoři nevědí, jestli se ještě vůbec probudí."


" Oni nevědí nic."

" Možná je čas na..."

" Ne!"

" Tome..."

" Ne, Georgu! Miluju ji, nenechám ji tu samotnou."

Dobrá, nejspíš mám slyšiny. Nejspíš bych měla otevřít oči a zjistit, o co tu jde.

" Tome..."

" Už se o tom nebudu bavit, Georgu."

" Myslím, že se snaží otevřít oči."

" Cože?"

" Zajdu pro doktora."

Zaslechla jsem, jak někdo odběhl pryč a potom ucítila čísi příjemný hlas poblíž ucha.

" Andi? Slyšíš mě?"

Jo. Jsem Andi. To dává smysl, ale proč slyším ten hlas? Proč mě drží za ruku? Vzdychl právě? Ne, to jsem byla já. Nepřichází někdo?

" Tome, volají doktora."

" Podívej se na ni, Bille. Drží mě za ruku." Políbil mě na čelo. " Lásko, probuď se, prosím."

Víčka vážila snad víc, než olovo, ale nakonec se mi to povedlo. Pootočila jsem hlavu a všimla si těch nejkrásnějších hnědých očí, co jsem kdy viděla.

" Tome?"

" Ahoj."

" Co tu děláš?"

" Kde jinde bych měl být? Ani jsem se od tebe nehnul."

" Proč jsem v nemocnici?"

" Ty si nepamatuješ na tu nehodu?"

" Nevím."

Rozhlédla jsem se kolem a uviděla Billa, Georga a Gustava u nohy postele a po mé levačce taky Jamese, mého nejlepšího kamaráda. Konečně jsem nebyla tak zmatená!

" Jamesi?"

" Ahoj, zlatíčko, chyběla jsi nám."

" Můžu se na něco zeptat?"

" Cokoliv, co chceš."

" Proč jsou kluci z Tokio Hotel se mnou v nemocnici a proč mi Tom Kaulitz říká lásko?"

Rozšířil oči a otevřel ústa. Dovnitř vpadl doktor.

" Pardon, omluvte mě, prosím." Prakticky Toma odstrčil. " Všichni budete muset jít."

" Ne! Proč..."

" No tak, Tome," chytil ho Bill za ruku.

" Neodejdu od ní!"

" Je to nutné."

" Nech doktora, aby si s ní na chvilku promluvil, Tome." Georg Billovi pomohl a vytáhli Toma z pokoje.

" Pojď, dáme si cigaretu. Potom se sem vrátíme."

Tom na mě celou dobu zíral. James chtěl jít s nimi, ale já ho vzala za ruku a podívala se na doktora.

" Můžeš tu James zůstat, prosím? Je to můj nejlepší kamarád."

" Nemusíte si lámat hlavu, doktore Palmere. Stejně mi všechno řekne."

" V tom případě v tom nevidím problém. A teď, dobrou zprávou je, že jste po fyzické stránce naprosto zdravá. Všechna vyšetření jsou v normálu,
máte silné srdce a po celou dobu jste dýchala bez přístrojů."

" Jak dlouho to bylo?"

" Byla jste měsíc v kómatu. Naboural do vás opilý řidič. Ale proč jsem přišel, nejspíš tu máme problém s vaší pamětí. Rád bych se vás zeptal na pár otázek, pokud můžu."

" Jistě."

Další půlhodinu se mě ptal na můj život, kam jsem chodila do školy, jak zemřeli moji rodiči, jak jsem se potkala s Jamesem a kdo byl náš prezident. Pak se zeptal, jak jsem se seznámila s Tomem.

" Vůbec ho neznám, aspoň ne osobně. Jsem jenom jejich fanynka. On je na kytaru, ale nechápu, proč je tady, proč jsou tu oni všichni. Vyhrála jsem nějakou bizardní soutěž nebo co?"

" Ty si na něj nevzpomínáš?" zalapal James po dechu.

" Jak to myslíš?" přeskočila jsem pohledem z něho na doktora Palmera. " Na co přesně si nevzpomínám?"

" No, co jsem pochytil z krátkých rozhovorů s Tomem za poslední měsíc, dal jsem si dohromady, že spolu vy dva chodíte."

" Od kdy?"

" Bude to rok," odpověděl James.

" A údajně spolu už čtyři měsíce bydlíte."

" Já žiju v Německu?"

" Ne, hlupáčku. Přestěhoval se sem za tebou. Není to pěkné?"

" Bydlí v San Diegu."

" Ano."

" Se mnou."

" A Billem."

" Billem?"

" Oh, znáš je oba. Jsou to hotová siamská dvojčata."

Doktor si odkašlal. " Můžu pokračovat?"

" Oh, jistě, prosím."

" Andi, myslím, že máte selektivní amnézii. Pamatujete si všechno, ze svého života, ale zapomněla jste na svůj vztah s Tomem."

" Ale já vím, kdo to je."

" Protože jste dřív byla fanynkou jeho skupiny."

Zavrtěla jsem hlavou. " To nemůže být pravda. Vzpomenu si někdy?"

" Je to možné. Buď si vzpomenete na všechno, nebo na nic. Paměť se vám může vrátit postupně, nebo nárazově a úplná."

" Kdy budu moct jít domů?"

" Jak jsem řekl, jelikož jste tělesně bez újmy, propustíme vás zítra. Měla byste pokusit zapojit do každodenního života."

" Každodenního? Každodenní rutina je válení na gauči, pojídání pizzy a sledování Sexu ve městě. Já a Tom není na programu dne!"

James se ke mně přiblížil. " Zlato, jestli máš strach, můžeš bydlet u mě. Ale spíš si myslím, že bys měla být s Tomem. On je tvůj domov, patříš k němu. Bude hrozně rád, když tě bude mít u sebe."

" Mám žít s Tomem Kaulitzem?"

" A Billem. Nezapomeň na Billa."

" Půjdu jim to říct," usmál se doktor Palmer a odešel.

" Já... já... Já ho miluju?" zeptala jsem se Jamese.

" Hrozně. Ale jestli si na to nepamatuješ, přiměje tě, abyses do něj zamilovala znovu."
 

Be the first one to judge this article.

Poll

Byl/a jsem tu

Byl/a jsem tu. 100% (879)

Comments

1 báři báři | Web | 25. march 2012 at 18:55 | React

Tak to se těším, jak ji k té lásce znovu přivede :)

2 aay carter aay carter | Web | 25. march 2012 at 19:22 | React

jůů, tak tohle bude zajímavé.. :) Nojo, Tomajs je zvyklej, jak mu každá řiká jak ho miluje, ale tohle, to byl šok :DDD

3 En. En. | 25. march 2012 at 19:23 | React

Dokonalý. :-)

4 Dee Dee | Web | 25. march 2012 at 19:53 | React

Wooooow :D:D:D tak to bude skvělá povídka :D:D už se těším na další díly..:D:D ona se snad i zklamaná, že s ním chodí :D:D:D

5 N. Dips N. Dips | Web | 25. march 2012 at 20:57 | React

:D oh, líbí se mi jak ji James furt připomíná Billa :D zároveň je mi však líto Toma.

Jinak Eve, obdiv za překlad! :-) Už se těším na další díl! TO bude ještě zajímavý

6 Eve* Eve* | Web | 25. march 2012 at 21:08 | React

[5]: Díky, zrovna tahle se překládá jedna báseň. :D

Jinak jsem už dlouho přemejšlela, že bych se pustila do něčeho podobného. Samozřejmě bych to ale dostatečně odlišila, aby nevznikly žádné fighty. Jste pro?

7 Lena Lena | 25. march 2012 at 22:25 | React

Jsem hrozně mile překvapená, že se najde někdo jako ty, kdo si dá práci s překládáním ff do češtiny. :) Obě ff (The pain of love, Memories) mám rozečtený v originále a nedokopala jsem se k dočtení, tak aspoň jsi mi je připomněla. A "25 days with mr. Arrogant" jsem četla a je to fakt skvěle napsaný a klobouk dolů, že ty díly překládáš, protože byly dost obsáhlý a musí ti to dát práci. Nemluvě o tom, že ty sem teď přidáváš dokonce tři překládaný ff najednou. :D :))

8 Lena Lena | 25. march 2012 at 22:28 | React

[6]: Podle mě by stálo za to zkusit něco s podobným námětem napsat. Pokud máš tu myšlenku v hlavě a máš chuť, tak se do toho pust. :)

9 Eve* Eve* | Web | 26. march 2012 at 8:01 | React

[7]:Děkuju moc.:) Je fakt, že ty ffky jsou dlouhý (hlavně 25 days with je o držku :D), ale co bych pro vás neudělala. :) :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement