Bestie 11. 2/2

24. january 2012 at 15:51 | Eve* |  Bestie


" Co mi je?" zopakuju po něm užasle. " Opravdu chceš vědět, co mi je?"


" Jo. Jseš divná."

Dojde mi trpělivost. Namíchnutě se k němu otočím čelem a napřáhnu se. Dám mu takovou facku, že sebou škubne dozadu a bouchne se o sklo do temena. Tázavě se na mě podívá, ale to mě vyprovokuje ještě víc a vpálím mu další z druhé strany.

" Ty hajzle, já tě zabiju!" křičím a hlava nehlava do něj mlátím rukama. " Jak se můžeš tak blbě ptát?! Ty hnusná sobecká svině! My tu umíráme strachy a on si v klidu kupuje jakousi zasranou plečku! Já tě zabiju, slyšíš! Zabiju!" slibuju mu třesoucím hlasem. Stihnu mu ještě uštědřit dvě rány, než mě pevně zachytí za zápěstí.

" Přestaň. Nech toho!" pokusí se mě překřičet.

" Neříkej mi, co mám dělat!" vřísknu.

" No tak, jsi těhotná..."

" Drž hubu," zaskřípu zuby a zkusím mu vytrhnout, ale má páru. " Pusť mě!"

" Tos uhodla. Aby ses do mě zas pustila?" vysměje se mi.

" Stejně z tebe tu duši vymlátím. Neutečeš!" vyhrožuju. Zkroutí rty do povědomého úsměvu. Trhnu sebou ještě jednou a tentokrát úspěšně. Vyprostím se mu ze sevření a než se naděje, vlepím mu další políček. Pravá líc se mu už pěkně zbarvuje do červena.

" Tak a dost," zamračí se a zkroutí mi paže nad hlavou. Bolest mi skoro vyrazí dech. Do očí se mi nahrnou slzy. Dlouze si mě prohlíží, vypadá to, že nad něčím
uvažuje. Potom mě pohladí po vlasech. " Sluší ti to dokonce, i když brečíš."

" Nech si ty řeči pro manželku, až se budete usmiřovat. Ona ti to možná sežere, já ne," zchladím ho.

" Něco ti řeknu, chceš?" změní zničeho nic téma.

" Ne. Chci, abys mi pustil ty ruce."

" Bolí tě to?" zeptá se sadisticky a ani se nepokouší skrývat, jak ho to těší.

" Ne, je mi to příjemný," hraju si na borce.

" Nevěřím."

" Jdi do hajzlu." Vydechnu a několikrát za sebou rychle zamrkám, abych bolestí nebrečela. Ten bastard mi totiž zápěstí zmáčkne dvakrát takovou silou. Odvrátím hlavu na stranu a pohled mi sklouzne na hodiny nad rádiem. Zhrozím se: " To už je tolik? Panebože, pohni, nebo příjdu pozdě!" Zatímco se tu pošťuchujeme, čas běží.

Tom mě konečně nechá a neochotně nastartuje. Vidět, že ho to mučení vyloženě bavilo.

" No jo, proto jsme přece tedy," podotkne, zařadí a rozjede se. Užuž se mu chystám něco odseknout, ale vykašlu se na to a narážku spolknu. Nahmatám bezpečností pás a nešikovně se připoutám. Jede jak šílenec, určitě mi to dělá naschvál. Zavrtám se do sedačky jak hřebík a pro jistotu si z kabelky vytáhnu sáček.

Rozložím si ho na kolenou a zakryju si pusu dlaní. Jde opravdu do tuhého.

" Zpomal, do prdele," vypotím ze sebe, když už se to nedá vydržet.

" Tohle auto neumí jet pomalu."

" V tom případě doufám, že k té formuli máš i náhradní potahy, protože až s nimi skončím, už nebudou zdaleka tak pěkné."

" Posluš si," trhne rameny.

" Do hajzlu, Tome, pros- Argh..." Jen tak tak drapnu sáček. Obsah mého žaludku se neuvěřitelným tempem dostává z těla a mně připadá, že snad přinejmenším omdlím. Zvracím tak moc, až mě to děsí.

Tom mě ustrašeně pozoruje a na to, že řídí, jaksi pozapomíná. Chci mu říct, aby si sakra všímal cesty, ale už je pozdě.

Hluk silnice protrhne příšerná rána a všechno kolem mě se rázem zahalí do černého závoje. Připadá mi, jako bychom prolétli vzduchem a s nárazem se opět zastavili. Okamžitě ucítím ohromnou bolest v oblasti břicha a pravé nohy. Chci něco říct, ale nemůžu, jako by mi někdo vyřízl jazyk. Třestí mi hlava a v puse mám vyschlo. Celý vnitřek auta je nasáklý mými zvratky.

Po nějaké době se mi povede pohnout levou rukou. Zlehka se dotknu spánku a útrpně zasyčím. Je to, jako by mi do rány nasypali sůl. Na prstech mi ulpí cosi horkého a lepkavého. Zachvěju se.

Vedle sebe zaslechnu přerývavé dýchání. Tlak mi vyskočí snad na dvoustovku. Tom je tu taky a mluví na mě. Jenomže hrozně špatně mu rozumím. Přesněji mu nerozumím ani slovo. Čím dál tím víc slábnu. Do toho všeho mě do nosu udeří vůně benzínu. Musím se ze všech sil přemáhat, abych udržela bolavá víčka nahoře. Daří se mi to, ale jen na několik vteřin, potom boj prohraju.

" Mandy, slyšíš mě? Nesmíš spát. Prosím, odpověz!"

Tak strašně ráda bych zareagovala, dala mu nějaké znamení, ale nejde to. Je jasné, že tu umřeme, pomyslím si v panice. Zmocní se mě dvojité zoufalství kvůli Tomovi, on přece nesmí umřít, ale pouhá myšlenka na něj způsobuje výpadek soustředění, který si nemůžu dovolit.

V dáli se ozvou sirény. Tom se se mnou dá znovu do řeči, nechce, abych upadla do bezvědomí, a nebo mi to tak aspoň příjde. V uších mi hučí. V jeden moment mi dokonce připadá, že zaslechnu, že mi vyznává lásku. Proč to z tebe nemohlo vypadnout dřív, chce se mi na něj zavřeštět, co je mi to teď platné! Ani ta dvě slova ale, na které čekám od samého začátku, nemůžou přebít pocit, jako by mě někdo rozřezával pilou vedví nebo mě rozdupávalo stádo býků. Pak že láska předčí všechno. Život mi nadělil víc než nespravedlivou porci zážitků na pokraji smrti, jako bych byla předurčená k neštěstí. Už jednou jsem jí unikla a ona se pro mě vrátila. Jenomže tentokrát vím, že je to opravdu naposledy.

Temnota mi zakryje oči pevněji, než předtím. Jako by mi je někdo zavázal hustým šátkem a pořádně ho utáhl. Tma neschová jenom moje oči, drtivě na mě dolehne. Je velmi vyčerpávající s ní bojovat, proto se jí poddám. Nechám ji, ať mě tlačí dolů, dolů na místo, kde není žádná bolest, žádná únava, starosti a hlavně žádný strach.

V příštím díle:
  • " Aspoň na chvilku, sestři?"
  • " Zbláznil jste se?"
  • " Je to se mnou zlé?"
 

1 person judged this article.

Comments

1 _____ _____ | Web | 24. january 2012 at 17:10 | React

no podle ukázky, co bude v příštím díle jsem usoudila, že asi neumře.. :D takže zaplať pánbůh.. ale teď aby se to nějak neposralo s Tomem, protože mu asi rozhodně bude vyčítat, že s ní jel takhle rychle.. a taky asi přijde o mimino, ne? :D no nenapínej mě dlouho!! :D

2 Christine Christine | Email | Web | 28. april 2012 at 0:28 | React

NO kruci historie se opakuje...:-( snad to nebude tak zlé...:-(

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement