Disco girl dirty 2.

2. november 2011 at 17:44 | Eve* |  Disco girl dirty
" Dobrý poledne. Jmenuji se Mandy Grace Sonnenschein. Prosím vás, na jakým pokoji leží Timo Sonnenschein? Přivezli ho sem dneska brzy ráno," ptám se mezi dveřmi mladý sestřičky v zelenobílý uniformě, co akorát chroupe jablko.

Sestra ke mně zvedne svůj pohled: " Vy jste z rodiny?"

" Ne tak docela..." řekne Tom.


" Doopravdy se tam nesmí?" zeptá se jí nesměle Tom.

" Lituji, ale ani rodině to povoleno není," zklame mě z otočky. Střelím po ní pohledem ostrým jak břitva. Bordel! " Budete muset přijít až po patnácté hodině odpolední, paní."

" No, dovolte, já nejsem žádná paní," odseknu. " Chci mluvit s primářem, zavolejte mi ho, buďte tak hodná, prosím," pobídnu ji.

" Pan primář Wolf není přítomen." Ta její slušná mluva mi začíná pít krev...

" A kde je ?" vloží se do toho znovu Tom.

" Je pracovně v Rakousku," odpoví mu s úsměvem. No jasně, Tom je přeci kluk. A ač je to můj kluk, je jí to očividně u zadku. Nadechnu se k otázce. " a vrátí se až příští pátek!" Otázku zase zpátky spolknu.

" Tak to se asi nedá nic dělat.."

Nehodlám se s ní dál bavit. Aniž bych se jediným slůvkem rozloučila, otočím se na podpatku a s pofňukujícím Tobiasem kráčím chodbou k východu. Jak takováhle arogantní koza může bejt zdravotní sestřička? Ten špitál byl snad zoufalej, že příjmul takovouhle... škoda mluvit.

Před nemocnicí mě dohoní Tom: " Mandy, počkej!" Mlčky a aniž bych se na něj podívala pokračuju v cestě. " Mandy, slyšíš, sakra? Co je ti? Přece se nenecháš vytočit takovou-"

" Ta coura tě normálně balila," skočím mu do monologu nasupeně. Tom mě čapne za paži.

" Co to meleš?"

" Copak sis toho nevšiml? Jen se nedělej."

" Mandy, ty žárlíš na tu sestřičku? Vždyť byla úplně pitomá," hájí se.

" To možná, ale hezká byla dost, to nezapírej."

" Kurva, Mandy, zastav se!" doběhne mě a silou mě donutí zastavit se. " Ty přece nemusíš žárlit na takový neschopný jelito. Já bejt primář, tak ji vyhodím, jen co by se ukázala na práhu."

" Fakt, jo? To bys byl určitě na oddělení oblíbenej," zaironuji si a znovu se rozejdu, tentokrát o poznání pomaleji. Tom se zařadí vedle mě.

" Ale to s tou paní se jí docela povedlo," rozesměje se.

" Ty jseš taky debil," zakroutím nad ním hlavou a vyštrachám z kapsy u bundy klíče, abych s nimi mohla odemknout auto a nasednout.

Blbec.

***

" No konečně! Kde ho taháš, do háje? Strachy už jsem si okousala nehty do krve." vyšiluje Karolina, jakmile za sebou zavřu vstupní dveře do bytu.

Mám pěkně blbou náladu. Cestou zpátky jsme se s Tomem stihli zase pohádat, což je, jestli dobře počítám, už potřetí v tomto tejdnu!.Do prdele, co se to děje? Nic se mi nedaří.

" Byla jsem za Timem v nemocnici," řeknu jí jen a odkopnu botu do rohu.

" Tak v nemocnici? Co s ním je?" pronásleduje mě Karolina až do obýváku, kde se složím na koženou rohovou sedačku a složím si nohy na stolek.

" Srazilo ho auto."

" Co?!"

" No," pokrčím rameny. " nic víc nevím, protože mě k němu nechtěli pustit."

" Jak to? Vždyť jsi rodina..."

" To jdi říct tý stupidné sestře na sesterně, která místo aby poskytovala informace, flirtuje s klukama. Ke všemu se zadanejma... Hele, udělalas něco k obědu? Mám děsnej hlad, od včerejška jsem nic nejedla." Zvuk vycházející z mýho břicho má slova jen potvrzují,

" Neměla jsem kdy vařit."

" Jak to?"

" Celý ráno a dopoledne jsem lítala po pracácích, jestli se někde neobjevilo nějaký solidní pracovní místo."

" A objevilo ?" projevím zájem.

Sestřina odpověď mě nepodiví. " Ne.."


V příštím díle:

" Kdo žárlí, miluje, ne?" probodne mě pohledem a podivně mu zajiskří v očích.

" No vidíš. Já nežárlím a přitom miluji," zakřením se na něj a přejedu mu ukazovákem po tváři. Nezastaví mě, ani se nepohne, drží jako přikovanej. Prstem obkroužím tvar jeho očí, nosu, rtů...

" Mandy," osloví mě tak potichu, že ho sotva slyším. Nevšímám si jeho zkuhrání a pokračuju v mapování jeho krku, klíčních kostí rozepnu knoflík na jeho košili...

" Pořád stejně jemnej," špitnu a pohladím ho po prsou. Gustav mi zvedne bradu a než bys řekl popel, přisaje svoje rty na ty moje a já ho nechám! Proč bych tak nenechala? Jeho rty jsou žádostivě teplé a příjemné na dotek. Nelíbá mě nijak divoce, naopak, jakoby mě svými rty hladil...
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement