Disco girl dirty 1.

2. november 2011 at 17:42 | Eve* |  Disco girl dirty
" Co to je?! Karolino umlč to děcko, sakra!" zuřím a zakrývám si hlavu polštářem. " Tak slyšelas, do pytle? Karolino? Do prdele, já tě zabiju, Karo!" slibuju sestře, zatímco se štrachám z krásně vyhřáté postýlky na bosé nohy.

Tak takhle to dopadá, když se holce narodí dítě v osmnácti! Trajdá si kde chce a parchanta (tedy pardon, svoje zlatíčko) si nechá doma skoro samotný. Však počkej, ty mrcho, to si ještě vyřídíme, tohle už je počtvrtý! Projdu chodbou do obýváku, kde v postýlce pod oknem sedí a hlavně řve jak Tur můj roční synoveček Tobias.


" Teta," žvatlá malý a hraje si s pramínky mých dlouhých blond vlasů.

" Kde máš mámu?" zeptám se ho a naivně si myslím, že mi odpoví. Samozřejmě že nedopoví, kromě slov mama, babi a teta neumí ani ň. Co bych taky mohla chtít od jedenáctiměsíčního batolete, že.

Se synovcem v náručí se přemístím do kuchyně, kde z ledničky vytáhnu lahev s mlíkem, abych ho mohla v mikrovlnce ohřát na přiměřenou teplotu.

" Tobe! Nech mi ty vlasy," řeknu mu rázně, protože nestojím o ožužlané konečky. Tobias ihned vlasy nechá vlasama a rozpláče se nanovo. " Né," zakvílím nešťastně a opřu se čelem o linku. Nesnáším děti, prostě nesnáším! Radši sním mísu tarantulí, než abych si nějaký pořídila. A to myslím smrtelně vážně. Myslete si o mně, co chcete, ale je to tak. Ten jejich příšernej křik mi trhá ušní bubínky, z přebalování by mi brzy drblo a z ohřívání a kojení mlíka taky.

Ke všemu zazvoní zvonek u dveří. Vykašlu se na lahev s mlíkem a spolu s Tobem jdu otevřít.

" Tome? Co ty tu?" podivím se nad člověkem mezi dveřmi.

" No, já... Ježíš, ten je roztomilej!" vyjekne, jakmile si všimne malého v mých rukách, který zabořuje svůj obličejík do mých prsou, jelikož se Toma asi bojí či co. Jako by ho snad viděl poprvé...

" Do háje, mlíko!" uvědomím si najednou a bez toho, že bych věděla, co dělám, strčím dítě Tomovi do náruče a utíkám do kuchyně až se mi za patama práší. " Do prdele!" A je to, jak se říká, v kýbli.

" Stalo se něco?" zaslechnu od dveří Toma.

" Co ? Ale... ne, jen..." vytáhnu mlíko z mikrovlnky a vrátím se zpátky k Tomovi. " ... jsem to krapet přepískla, no," pokrčím rameny a podám mu lahev s vařícím mlíkem.

" No, trošku," souhlasí se mnou se smíchem. " A co že se o něj staráš ty? Není snad tvoje, že ne?" napadne ho naprostá blbost a v zápětí se zasměje nad sebou samým.

" Bože, ne," zděsím se. " Nikdy. Ségra se zas někam ztratila a nechala mi ho tu, aniž by mi to řekla. Probudil mě pláč, tak jsem mu chtěla ohřít to mlíko a dopadlo to, jak dopadlo," řeknu mu. " Hele, nechceš jí dovnitř? Proč jsi vlastně přišel?" uvědomím si.

" Víš, já... hele, vem si ho nejdřív," podá mi Tobiase, kterej zatím usnul.

Uložím ho do postýlky a zavedu Toma do svýho pokoje, abychom ho zas nevzbudili.

" Tak?"

" Jsem tu kvůli Timovi." Hrkne ve mně jak ve starých hodinách.

" Proč?!" nechápu.

" Je mi to celkem trapný..." zdráhá se.

" Vybal to, co zas to pako vymyslelo?" zajímám se. Timo je prostě nenapravitelnej. Ačkoliv jsme sourozenci, byť jen nevlastní, tolik starostí jsem nezažila ani s Karolinou, a to je prosím moje dvojče!

" Ten debil včera v noci vletěl pod kola autu," řekne mi s klidem.

" Cože?!" vykřiknu šokovaně.

" Buď v pohodě, zachránili ho," uklidní mě. " Zatím se neví, co ho k tomu vedlo, Gustav si myslí, že za to může Patricie, prej se pohádali, nebo co.. Ale já si tím nejsem jistej," začne mi vysvětlovat. Pořád v šoku padnu na postel.

" Já ho zliskám," slibuju bratříčkovi výprask. Tom se uchechtne:

" Jako abys mu napomohla, jo?"

" Ne," vyvedu ho z omylu. " aby se probral, debil jeden! V jaký je nemocnici?" zeptám se.

" Tady ve městě. U svatý Anny. Proč?"

" Jedem za ním," rozhodnu se a začnu na sebe soukat džíny, co jsem měla včera večer na sobě. Sice smrděj od kouře, ale žádný jiný momentálně čistý nemám. Halenku si ale vytáhnu ze skříně novou, zas tak páchnout nemusím, zvlášť když jdu do špitálu, že.

" Co budeme dělat s Tobiasem ? Vezmem ho s sebou, nebo... ?" kývne Tom bradou k postýlce, kde spí malý.

" Budeme muset," ušklíbnu se, a i když se mi vyloženě nechce, vzubudím Tobiase..

V příštím díle:

" Mandy, počkej!" Mlčky a aniž bych se na něj podívala pokračuju v cestě. " Mandy, slyšíš, sakra? Co je ti? Přece se nenecháš vytočit takovou-"

" Ta coura tě normálně balila!" skočím mu do monologu nasupeně.

Tom mě čapne za paži. " Co to meleš?" nechápe mě.

" Copak sis toho nevšiml? Jen se nedělej."

" Mandy, ty žárlíš na tu sestřičku? Neblázni, vždyť byla úplně pitomá," hájí se.

" To možná, ale hezká byla dost, to nezapírej."

" Kurva, Mandy, zastav se!" doběhne mě.
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement