Bestie 7.

12. november 2011 at 9:49 | Eve* |  Bestie

ČEKÁNÍ na pátek je přinejmenším příšerné a to jsem ještě dost mírná. Je mi blbě, každou chvilku zvracím, ze strachu se přejídám, z čehož taky přibírám, jsem nervózní a nejradši bych ukousla hlavu každému, kdo se ke mně jen přiblíží, natož tak na mě promluví. Ale co je ze všeho nejhorší, je to, že mě neopouští pocit toho, že v sobě toho malého vetřelce prostě mám. Cítím ho, když ležím v posteli, když si vařím oběd, když se sejdu s Teresou a svěřím se jí, dokonce i když sedím na záchodě. Je to jak vir, který mě pomalu rozežírá zevnitř.


Teresa zprávu o mém těhotenství vzala přesně tak, jak jsem nechtěla - byla radostí bez sebe. Těšila se, jak si miminko mezi prvními pochová, plánovala, že si spolu s oběma našimi ratolestmi budeme chodit hrát na hřiště na píseček a plácat bábovičky. Nevadilo jí ani to, že dítě čekám s Tomem, o kterém dobře ví, že je ženatý. Měla jsem sto chutí ji kopnout anebo aspoň pořádně proplesknout, aby se probrala, ale to jsem udělat nemohla, a tak jsem její plány alespoň zmrazila zmínkou o potratu. Nikdo ze mě totiž nebude dělat matku dřív, než ji ze sebe udělám já sama.

" Ty ses zbláznila!" nadskočila jak bodnutá vosou.

" Ne a už ticho," přikázala jsem, ale samozřejmě mě neposlechla. Dál mlela o tom, že v tom nejedu jen já, ale taky budoucí otec, haha, jak vtipné - Tom a otec, a že si coby holka po jednom potratu, byť nedobrovolném, druhý dovolit nemůžu, pokud teda rodinu ještě někdy chci.

To všechno jsem věděla a popravdě mě řeči o možné neplodnosti trochu zarazily, ale pak jsem se vrátila zase do normálu. Prostě to dítě nechci, nechci ho teď a hlavně ho nechci s ženatým Tomem. Ať se třeba staví na hlavu. Seru na Tomův názor, i kdyby nějaký měl. Tečka.


" Teda, Mandy, vy jste vážně talent," řekne mi můj soukromý čaroděj, gynekolog Graul, s úsměvem, jakmile se v pátek dopoledne objevím v jeho malé ordinaci. " Chvilku jsme se neviděli a vy už jste v jiném stavu!"

" Že jo," zavrčím procítěně. " talent od Pánaboha."

Je to definitivně v prdeli. Poslední zbytky naděje, co jsem měla, mi ukazují vztyčený prostředníček, otáčí se ke mně zády a opuští mě. Dívám se na ně s pocitem déjà vu a mám vztek. A to pekelný. Doufala jsem, že se myšlenky na miminko zhmotní až tak za tři čtyři roky, až si dám svůj bláznivý život jakž takž do kupy a najdu si aspoň částečnou náhradu za Dana, ale ono ne. Já si musím podělat život takhle brzo a ještě k tomu zrovna se sexidolem náctiletých husiček.

Moje znechucení je asi patrné, protože čaroděj si vesele odfrkne a jízlivě poznamená:

" Kdybychom těhotněli jen, když se nám to hodí, lidstvo by vyhynulo, milostivá." Tváří se jak poťouchlý škodolibý faun. Závidím mu jeho neotřesitelnou dobrou náladu i jeho zničující optimismus, se kterým mi tři roky podsouval myšlenku, že moje další těhotenství stoprocentně proběhne v pořádku. Takovýhle pořádek jsem si tedy nepředstavovala.

Přemůžu se a usměju se, ale není to normální úsměv, spíš vypadám utrápeně.

" Jak jsem daleko?" projevím zájem a není to kvůli tomu, že bych si chtěla spočítat dny kvůli početí, jak on si naivně myslí, to vím naprosto bezpečně.

" V sedmém týdnu," oznámí mi, sundá si gumové rukavice a pomalu jde do počítače naklepat těhotenskou zprávu.

Jeho slova mají na mě stejný účinek jak studená sprcha.

" V sedmém týdnu?" zopakuju po jeho vzoru napůl překvapeně a napůl pochybovačně.

" Ano," potvrdí, aniž by vzhlédl od obrazovky.

" Ale to není možné..." Konečně ke mně zvedne pohled a nechápavě povytáhne obočí. " Víte, spala jsem v posledních měsících jen s jedním mužem a to bylo asi před dvěma týdny, jinak jsem sex vůbec neměla," vykoktám a připadám si přitom jak totální debil. Do gynekologie sice podobné záležitosti patří, ale i tak. Nejsem zvyklá svěřovat se se svými osobními problémy cizím lidem a teď tu vykládám chlapovi, co se mi čas od času hrabe v... však vy víte, kde, kdy jsem měla naposledy sex. Aspoň, že jsem neřekla s kým.

Čaroděj na mě chvilku hledí a potom zavrtí hlavou.

" Asi byste si v tom měla udělat pořádek, Mandy. Vy jste zcela jistě v sedmém týdnu těhotenství," řekne skálopevně a vrátí se zpátky k psaní. Jen tak to řekne a jde psát. Jedinou větou mi zničí život a jde si normálně k počítači.

Pokouším se z křesla dostat, ale moc mi to nejde. Mrskám kolem sebe nohama jak brouk na krovkách.

" Co tím myslíte?" dělám, že jsem ho úplně nepochopila. Doufám, že vykřikne apríl nebo něco takového, ale on ne.

" Jste v sedmém týdnu, prostě jste na konci druhého měsíce," otočí se a dá si ruce o kapes pláště. Vypadá jak exhibicionista, který se chystá vybalit tajemství zpod kabátu. Sakra, co mě to napadá, když mi oznámil, že jsem těhotná a já nevím s kým?!

Konečně se vyhrabu z držáků, posadím se na křesle bokem a stáhnu si tričko přes zadek.

" A jste si opravdu jistý?" Hořečně přemýšlím, kdy a hlavně s kým jsem vlezla do postele. Kdo byl tak špatný, že si to nepamatuju? Který kretén mě přivedl do téhle situace, když ne Tom?

" Předepíšu vám vitaminy a nějaké další prášky a vy nepijte žádný alkohol, žádné kouření, žádný stres a šetřit se. Nedržte, prosím, žádné diety, abychom děťátko nějak nepoškodili..." mluví monotónně čaroděj, zatímco ťuká na klávesnici.

" Ale já nevím, jestli to chci," zastavím ho. Znovu se na mě zahledí.

" Ano, to je nakonec vaše rozhodnutí," usoudí potom. " Dneska se tyhle věci dělají takřka ambulantně a je to raz dva hotové, jen vás musím upozornit, že ve vašem případě je velké riziko, že už nikdy nemusíte otěhotnět. Tím, že to bude už druhá interrupce-"

" Já jsem před tím potratila," ucedím příkře.

" Ano, já vím, omlouvám se. Chci říct, že je to nebezpečné. Mandy, jste sice ještě velice mladá, ale tohle opravdu není dobrý nápad. Určitě nejste v pozici, kdy byste si nemohla miminko dovolit. A jestli není otec, co by vám s tím pomohl, zvládla byste to určitě i sama," klade mi na srdce.
Prý sama, aha! Sama zvládám všechno už poměrně dlouhou dobu. Mlčky se za plentou pomalu obleču. Po tvářích se mi rozkutálí obrovské slzy. Musela jsem vysadit antikoncepci, účinek léků proti depresi by jinak nefungoval, jak má, a tohle z toho mám.

" Chci potrat," řeknu neoblomně, jakmile se usadím na židli naproti němu. Vzdychne a otevře šuplík od stolu, aby mi beze slova a bez námitek vypsal žádanku do nemocnice.

" Hlaste se u pana doktora Gerse," poučí mě najednou neosobně a lístek mi podá. Nečekala bych to od něj, je to takový dobrák, milý člověk, kterého jsem měla vždycky ráda. Mám znova slzy na krajíčku a tak držím rty pevně semknuté, kdybych zase mluvila, asi se rozbrečím.

" Děkuji," pípnu a zvednu se. " Na shledanou." Rychlým krokem jdu ke dveřím, už chci být odtud pryč, ale on mě ještě zastaví.

" Kdybyste si to přece jen rozmyslela, tak-"

Nevím, co by, kdyby bylo nějaké tak, protože vystřelím z ordinace a vůbec z celé nemocnice jak namydlený blesk. Nasednu do auta a opřu si čelo o volant. Zhluboka dýchám, motá se mi hlava a je mi špatně, chce se mi z toho všeho zvracet. Zamyslím se nad tím, co mi doktor řekl, byla jsem stoprocentně přesvědčená, že to čekám s Tomem. Zkouším si znovu vybavit, s kým jsem před dvěma měsíci spala, ale nikdo se mi nevybavuje.

Vlastně jen...

Chvilku mi trvá, než se vzpamatuju z prvotního šoku. Dokonce mám pocit, že jsem v autě i na chvilku omdlela. Proberu se, nastartuju a je mi jasné, že se mu musím pomstít. Normálně nejsem pomstychtivá, ale tohle mě rozpálí tak, že prostě nemůžu jinak. Projedu přeplněným centrem do čtvrti s novými luxuními paneláky a za necelou hodinu už zvoním na toho, kdo má tohle všechno na triku. Udělám z toho bastarda tři malé do školy.

K mojí smůle a jeho štěstí se však zdá, že není doma.

" Kurva, Kaulitzi, ty hnusnej zmrde, já tě zabijuuu!" zavyju výhružně a bezmocně se opřu o zeď.


V příštím díle:

  • " Ty vole, hovno!"
  • " Hele, vidím dvojmo, nebo jsou u vchodu fakticky ty holky dvě?"
  • " To si to mám jako udělat sám, nebo co?"
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Christine Christine | Email | Web | 28. april 2012 at 0:10 | React

Mám pocit jenom aby to nebylo Billa...:-D Nebo jestli blbě počítám...:-D No to jsem zvědavá, jak to bude dál...:) Fakt je to moc dobrá povídka...:) Každý díl je lepší a lepší...:)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement