Bestie 4.

12. november 2011 at 9:46 | Eve* |  Bestie

KVŮLI účtům, které musím na poště zaplatit, do restaurace dorazím dokonce o dvacet minut dřív než Bill a to i když jsem šla opravdu klidnou chůzí. To se mi ještě nikdy nestalo. Usoudím, že bude lepší počkat přímo tady, než se courat po městě. Protože mám chvilku času, měla bych se trochu uklidnit, abych mu nepřišla moc roztržitá. Sdělení, že jsem podle Toma vdadá se mnou zamávalo víc, než jsem dala Billovi najevo. Než dojdu ke stolu, doběhnu si na záchod, kde si překontroluju make-up a opravím rozmazané oční stíny.


Když se vracím, stojí u vchodu na dámy číšník.

" Slečno, tady si na drogy moc nepotrpíme," šeptne mým směrem.

" Cože?" nechápu.

" No, jako že by bylo lepší, kdybyste si našla nějaký jiný podnik na přepudrování nosu," poklepe si významně prstem na špičku nosu a nasadí legendární úsměv detektiva Piorota. Všechno dělá tak nenápadně, jak to jen jde, asi nechce znepokojovat ostatní hosty v restauraci.

" Asi jste se úplně zbláznil..." zakroutím nad ním hlavou a pohrdlivě se od něj otočím a hodlám toho idiota ignorovat. On se ale nevzdá. Dost hrubě mě chytne za ruku, zabolí to, a trhne se mnou zpátky.

" Asi mi úplně nerozumíte," zašeptá zlostně a v jeho očích se zračí agresivita. Něco podobného jsem nezažila od dob, kdy jsme zápasili s... Teď není čas vzpomínat. Nemám v kapse nic, čím bych ho mohla konfrontovat, jen rtěnku a tou ho asi moc nezraním. Jsem vyděšená. " Možná jsi to nepochopila, ale nechceme tu žádné špinavé děvky, které nám chodí na hajzly šňupat," zatyká mi a pokouší se mě odtáhnout ke dveřím s nápisem Privat. Vím, že to není dobré, ale nedokážu ze sebe vydat ani hlásku. Ne že bych nechtěla křičet, ale nejde mi to, jak mám sevřené hrdlo. " Tak polez, ty hnusná couro," zavrčí a rty má bledé zlostí. Ruku mi pořád stejně drtí.

" Co to děláš s mojí stylistkou, ty žebráku?" ozve se za námi.

Oba se po hlase otočíme. Tom se zjeví jak Bůh pomsty právě ve chvíli, kdy se ten blázen pokouší otevřít dveře do Privat místnosti. Číšník se zarazí, trochu povolí stisk a já mu tak můžu vyklouznut.

Čekala bych všechno, ale tohle tedy ne. Překvapením padnu na zadek. Pak už jen sleduju, jak Tom jedinou ranou pěstí srazí číšníka k zemi a znovu ho zvedá a s krvácejícím obličejem ho táhne přes plnící se restauraci k baru.

" Okamžitě mi zavolejte majitele. Váš zaměstnanec napadl u záchodů moji těhotnou stylistku!" Tom nijak nekřičí, ale jeho vražedný výraz způsobí to, že celá společnost utichne. Všichni hledí na zkrvavěného číšníka, rozčíleného Toma a taky na mě. Jak přišel zrovna na to, že bych byla těhotná, to netuším, doufám, že to byl jen trik, jak vyvolat větší haló.

Konečně se mi podaří zvednout se z nedůstojné pozice na podlaze a klopýtám za nimi. Do očí se mi nasáčkují slzy, které atmosféru perfektně doplňují. Připadám si trochu jak ve filmu.

Majitel přiběhne během minuty. Omlouvá se, klaní se a snaží se celou situaci uklidit z dosahu ostatních hostů.

" Ne, vyřešíme to tady." nedá se Tom. " Okamžitě zavolejte policii," rozkáže.

" P-pardon?" vykoktá majitek přiškrceně.

" Neslyšel jste mě?" zeptá se Tom tónem, kterým se mluví s dementy. Do hádky se zapojí i kuchař s vrchním číšníkem, všichni ho prosí, aby to nedělal, protože vyšetřování v době oběda by byl pro podnik asi trochu problém. Já neříkám radši nic, jen ztěžka dosednu na uvolněnou židli a rychle vypiju sklenici vody, kterou mi barmanka podstrčí.

Je ticho. Tom se ke mně skloní a na něco se zeptá, ale vůbec mu nerozumím. Je to, jako by mluvil nějakou cizí řečí. Točí se mi hlava a navíc mě pekelně bolí ruka. Podívám se na ni - mám na ní vytlačené rudé otisky prstů. Jakmile si toho všimne taky Tom, rozčílí se nanovo a ještě víc.

" Můžete mi vysvětlit, jak si to ten idiot mohl dovolit? Takhle vy tu zacházíte s těmi, co vás živí?!" rozkřikne se, až se majitel začne uklánět téměř k jeho bílým Adidaskám. Taky se mezitím zbaví hlavního aktéra, abychom ho neměli na očích, takže mu Tom nemůže uštědřit další úder.

Začínám přicházet k sobě a celá ta scéna mi příjde neskutečně trapná a ponižující. Vstanu, vezmu Toma za zápěstí a vedu ho pryč. Nechci mít nic společného s policajty, nechci vidět toho křupana pingla a už vůbec nechci být dál v té restauraci. Tom se na mě podívá a ve vteřině to všechno pochopí. Otočí se na majitele a odvětí:

" Musím s ní jít na čerstvý vzduch a to vás zachránilo, jinak mám strašnou chuť vám roztrhat licenci. Buďte si ale jistí, že tímhle to neskončilo."

Znovu ho zatahám za rukáv. Bez dalšího vybavování výjdeme na ulici, kde ho pustím. Nic neříká, ani se na nic neptá, jen jde a čeká, až budu mluvit já. Mám náladu hluboko pod bodem mrazu, protože mi to došlo. Pořád ho šíleně miluju. Mlčím, jdu a přemýšlím, jak přebít ten zážitek, ale jsem úplně dutá. Tom si hraje s klíčky od auta.

Najednou se zastaví. Vezme mě za loket a přitáhne si mě k sobě. Srdce se mi rozbuší na nejvyšší úroveň. Pokusí se mě políbit, ale nepovede se mu to, takže to skončí polibkem na nos, moji citlivou část těla. Přejedu si po něm ukazováčkem a trochu se zklidním. Pak ho chytnu za krk a hodlám se k němu přilepit, ale on mě od sebe odtrčí. Moment se mi dívá do očí a pak beze slova pokračuje v cestě. Nejspíš si vzpomněl, že jsem vdaná.

" Nemáš hlad?" promluví po několika minutách tiché chůze. Aniž bych se na něj podívala, přikývnu:

" No, vlastně docela jo." Rozhlédne se kolem. Kromě obyčejného rychlého občerstvení na rohu tu nic není. Hlad je pro nás ale silnější, a tak jdeme tam.

Náš příchod vyvolá menší pozdvižení u náctiletých dívek, které v Mc'Donalds jí taky. Okamžitě svého oblíbeného kytaristu poznají a seběhnou se kolem něj jak vosy na lízátko. Tom se na mě jen otráveně koukne a pohodí hlavou k nejvzdálenějšímu stolku v rohu. Ihned se dovtípím a pakuju se dřív, než mě šílené fanynky stihnout zaregistrovat a zahrnout krásného Toma svými dotěrnými dotazy.

Usadím se na židli a vzpomenu si na původní schůzku s Billem. Úplně se mi to vykouřilo z hlavy. Rychle vyhrabu mobil a sesmolím mu omluvnou esemesku, ve které mu krátce popíšu skandál v mexické restauraci, o Tomovi se raději nezmiňuju. Odpověď mi přiletí obratem.

Tušil jsem, že na tom pajzlu je něco divnýho. Jdi domů, dneska už to nestihnu. Zkouška se protáhla, trčíme tu s klukama jak blbci, brácha zase zdrhnul, hajzl jeden. Doufam, žes na mě nečekala dlouho, opravdu se omlouvám. Sejdem se třeba zítra, jo? Zavolej mi.

Přečtu si zprávu dvakrát po sobě. Tom že utekl ze zkoušky? Otrhnu se od displaye a vyhledám ho pohledem. Právě se fotí s červenovlasou holkou, která vypadá, že jí ze samé radosti hráblo, a zírá střídavě do objektivu foťáku a na mě. V prstech drží lihovku. Pošťastní společnou fotkou ještě pět fanynek a vymotá se z hloučku, který okolo něj za tu dobu vyrobily. Vydá se k pultu za prodavačkou, aby nám objednal a přitom ještě pořád stíhá konverzovat a smát se s fanynkami. Nemůžu si neodfrknout. Kdybyste, mé milé, tak věděly, že váš sex idol je už půl roku šťastně pod čepcem, trefil by vás na místě šlak.

Konečně holky pošle tam, kam patří a dojde i s tácem naloženým jídlem ke mně. Napadne mě, že bych si nasadila černé brýle, abych nebyla tak na ráně, ale na to už je pozdě, tak co bych se zbytečně namáhala. Položí tác doprostřed stolu a postaví přede mě kelímek s brčkem. Kola, tak přesně tu nepiju.

" Co se ksichtíš? Nelíbí se ti to?" zeptá se. Vykašlu se na dlabanec a vypálím:

" Co děláš tady, když ostatní zkouší na koncert?"

" Na koncert?" popotáhne tázavě obočí a strčí si do pusy hranolku a bohatě ji zapije kolou.

" Na koncert," potvrdím. " Copak vy dneska nehrajete?"

" A jo, tohle," pochopí. " Tak za prvé," zvedne pedantsky ukazovák. " dneska nemáme koncert, ale obyčejný vystoupení v televizi a za druhé, proč bych tam měl bejt, když všechno šlape, jak má? Nepotřebuju se milionkrát jak debil ujišťovat, že každá kravina funguje," uvede mě na pravou míru a dál se v klidu láduje.

" Ach," uteče mi. Tom nenuceně pootevře rty a pousměje se. " Co je?" přimhouřím preventivně oči do škvírek.

" Takže taky už obkroužkovaná, jo?" zakrouží mi provokativně prsteníčkem před očima. Gesto ale působí vtipně, protože sám svůj snubák nasazený nemá.

" Drž hubu," usadím ho.

" No tak, jsem zvědavej. Tak mi něco pověz," nenechá se tak lehce odbít.

" Který části z toho "drž hubu" jsi nerozuměl?"

" Nebuď suchá. Řekni mi, jakej je brácha milenec? Je lepší jak já? Vždycky mě to zajímalo. Umí tě pořádně... však víš co, uspokojit?" udeří natvrdo a usměje se tím svým frajerským úsměvem.

" Ty jseš oproti němu naprostá nula," řeknu tedy sladce a sama jsem překvapená, jak přesvědčivě to znělo. Jistě že to není pravda, ale ani mě nehne, abych mu to přiznala. Vlastně netuším, jaký Bill je. Spali jsme spolu jen jednou a to tehdy, když jsme si vyměňovali ty zpropadené prstýnky. Byla jsem jsem tak na mol, že jsem si nepamatovala ani to, jak se jmenuju, natož jestli mě Bill udělal nebo ne. Ne, že by to ale nebyl námět na zamyšlení.

" Nevěřím ti ani slovo," vysměje se mi.

" To už je tvůj boj," pokrčím rameny a přece jenom se trochu té koly napiju. Nějakou dobu je klid a jen jíme, ale pak si Tom založí paže na prsou a začne mě pozorovat. " Co je zas?" vyjedu na něj.

" Čekám, kdy mi poděkuješ," odpoví a pohodlně se opře do židle. Zaskřípu zuby, to je takovej bídák! Patří mezi ten druh lidí, co nikdy nic nedávají zadarmo a tam, kde čin nejde vyčíslit množstvím nul na symaptickým papírkách, nastupuje buď pokorné líbání bot nebo nefalšované ponížení. Já už ale nejsem ta Mandy, kterou poznal před deseti měsíci, změnil mě a to bude jeho konec. Všechno mu jednoho krásného dne vrátím i s úroky, zničím ho.

" Zapamatuj si, že ode mě se díků nikdy, slyšíš, nikdy nedočkáš," věnuju mu ten nejzářivější úsměv, co umím a vstanu od stolu.

" Sedni si, odcházet od jídla je neslušné," poučí mě. Nenechám se rozpálit ani tímhle. Skloním se mu těsně k uchu, odhrnu mu rasty na stranu a smyslně mu pošeptám:

" Strč si ty tuky do prdele."

Hned potom se seberu a se vzpřímenou hlavou opouštím fast food. Když se venku ještě zastavím a nakouknu dovnitř skrz výlohu, zahlédnu ho, jak se s oním sex-appealem pochechtává.

V příštím díle:

  • " Tak moment, vzali jsme se teda, anebo ne?"
  • " No, představ si to."
  • " Vypadni."
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Christine Christine | Email | Web | 27. april 2012 at 23:50 | React

No páni, asi to bl Tomův záměr se sejít s Mandy, co????:-P Tohle je fakt boží!!! :-) NOrmálně to hltám!!! :-)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement