Bestiář - prolog

6. november 2011 at 16:54 | Eve* |  Bestiář

5 kilometrů západně od Düsseldorfu, srpen 2008

V momentě, kdy jsem uviděla jeho tělo ležet bezvládně vedle toho mého, jsem přestala vnímat svět kolem nás. Všechen ten rámus, hukot v uších, světla sanitek a hasičů, nic. Byl tu jen šílený strach. Ignorovala jsem ukrutnou bolest, která mi vycházela z břicha. K čertu s dítětem, důležitý je jen Daniel! Proč se nehýbá?!

Sebrala jsem poslední zbytek sil a zvedla třesoucí se ruku k jeho obličeji. Přejela jsem mu po líci - na prstech mi ulpělo cosi lepkavé a teplého. Krev. Zachvěla jsem se.

Nahoře po silnici projel náklaďák, který nás na setinu sekundy osvítil svými dálkovkami.

V tom jsem ho uviděla. Šokovaně jsem vyjekla, na víc jsem se nezmohla. Zírala jsem na Danielovu tvář, jindy tak krásnou, teď z většiny zakrvácenou, a z očí mi vytryskly slzy. Stékaly mi po tvářích přes krk až na prsa, pár se mi jich dostalo do pusy a já cítila jejich slanou pachuť. Kriste pane, je mrtvý...

" Haló, haló! Slyší mě tam uvnitř někdo?" ozval se zvenčí mužský hlas.

Pár sekund nato začali hasiči nůžkami stříhat plech. Prostříhali se až k nám a jejich tón věštil radost, že zachrání aspoň jednu osobu z téhle katastrofy. Mýlili se: sahali jen po mém těle, moje duše zůstala s tou Danovou na roztrhaných potřísněných sedačkách.

" Krucinál, opatrně! Ona je těhotná!" vykřiknul kdosi.

" Co že je?!"

" Těhotná! A krvácí! Rychle, kde je ta zkurvená sanitka...?!"

Těsně před tím, než mě vytáhli ze sešrotovaného auta, jsem natáhla paži k mému snoubenci a přes clonu horkých slz mu zatlačila víčka. Pohladila ho bolavou rukou po vlasech a vtiskla mu poslední polibek na chládnoucí rty. Byla to jediná možnost, jak se s ním naposled rozloučit tváří v tvář.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Christine Christine | Email | Web | 25. april 2012 at 16:52 | React

Whoa!!! Tak dneska jsem se rozhodla, že si přečtu Bestiáře a i Bestii... Ale nečekala jsem, že první díl(prolog) bude hned takové drsné...:-( To musí být šílené, když navíc Mandy byla v plném vědomí.... :-( To je opravdu hodně děsivé a musí to být jistě traumatizující... :-( No ale nalákalo mě to dál, protože opravdu vypadá dobře ta povídka, takže jedu dál... :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement