Bestiář - epilog

11. november 2011 at 15:14 | Eve* |  Bestiář

" Pomlč o svých snech,
protože ti na hrudi kreslí terč."

5 km západně od Düsseldorfu, září 2011

V momentě, kdy jsem Danovi přes clonu horkých slz zatlačila víčka, pohladila ho po vlasech a vtiskla mu poslední polibek na chládnoucí rty, chtěla jsem umřít s ním. Bylo to to jediné, co jsem v tu chvíli mohla udělat, jak se s ním rozloučit tváří v tvář. Umřela bych pro okamžik s ním a stále to platí, ale to, co cítím k Tomovi, je horší, než smrt. Myslela jsem, že už nikdy nezažiju větší bolest, ale zdá se, že ano.

Zatímco moje tělo sedí nehybně v autě, moje duše stojí na rozcestí, kde jsem se už jednou musela rozloučit. Vidím, jak se na mě Daniel usmívá a pohledem mi slibuje, že bude zase líp, ale už tomu nevěřím. Někde je chyba, já nevím kde a dokud na to nepříjdu, budu bloudit v tomhle začarovaném kruhu. Jediné, co vím, je, že mi s Tomem bylo báječně. Skrz slzy, zklamání, pokoru, zostuzení a trápení. Připadala jsem si šťastnější, že se usmívám, i když nemám důvod.

Trvalo mi, než mi došlo, že je to hlavně Danova zásluha. On mi ukázal cestu, kterou se mám vydat za láskou a Tom mi na ni pomohl. Nepobyl se mnou sice dlouho, ale přece byl. Každý má svou cestu lásky jinde, nemůžu mu to mít za zlé. Stejně tak, jak já miluju jeho, on miluje Mandy. Do mojí uličky pouze zabloudil.

Jak se mám ale utěšit? On není chyba a přesto všechno nikdy nebyl. Paradox je v tom, že je to nejlepší, co mě kdy potkalo a kdybych měla možnost vrátit čas, šla bych do toho znovu. Je část mojí osobnost svobodná jenom s ním. Bylo to fajn, ale už není. Budu ho milovat, budu čekat, budu si přát, aby zabloudil znovu. A až se to stane...

Budu se bát okamžiku, kdy svou cestu opět objeví. Věděla jsem, že když mu řeknu, že ho miluju, tak to skončí, ale kdybych to řekla někomu jinému - byla by to lež.

V momentě, kdy beru Tomovu fotku, pohladím část s jeho rty a škrtnu zapalovačem, nechce se mi umřít. Bylo by to to jediné, co mi nepomůže.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Christine Christine | Email | Web | 27. april 2012 at 23:22 | React

Ten epilog byl nádherný.... až mě z toho mrazilo...:)
No jak to tak vypadá, tak dneska si přeštu ještě druhou řadu...:);)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement