November 2011

Bestie 8.

12. november 2011 at 9:50 | Eve* |  Bestie

NEVÍM, jestli jsem tak šíleně nezodpovědná od přírody a projevuje se to teprve teď, nebo jestli za to můžou hormony, které mě poslední dobou ovládají víc, než je normální a příjemné, ale gynekologovy rady, že se mám šetřit, nestresovat a hlavně nekouřit a nechlastat prostě dodržovat nechci, nemůžu a ani nehodlám.

Bestie 7.

12. november 2011 at 9:49 | Eve* |  Bestie

ČEKÁNÍ na pátek je přinejmenším příšerné a to jsem ještě dost mírná. Je mi blbě, každou chvilku zvracím, ze strachu se přejídám, z čehož taky přibírám, jsem nervózní a nejradši bych ukousla hlavu každému, kdo se ke mně jen přiblíží, natož tak na mě promluví. Ale co je ze všeho nejhorší, je to, že mě neopouští pocit toho, že v sobě toho malého vetřelce prostě mám. Cítím ho, když ležím v posteli, když si vařím oběd, když se sejdu s Teresou a svěřím se jí, dokonce i když sedím na záchodě. Je to jak vir, který mě pomalu rozežírá zevnitř.

Bestie 6.

12. november 2011 at 9:48 | Eve* |  Bestie

S malinkatou dušičkou seberu test z umyvadla a jdu si mezi čekáním na výsledek do kuchyně uvařit kafe. Položím tyčinku na linku a napustím do konvice trochu vody. Do hrnku dám dvě lžičky kávy a potom se vrátím zpátky k tyčince a napjatě hypnotizuju dva malé displayky. Jedna čárka jde zřetelně poznat a druhá se taky začíná pomaloučku vybarvovat. Panebože...

Bestie 5.

12. november 2011 at 9:46 | Eve* |  Bestie

SMYSLNOST mi ale bohužel vydrží jen po druhou odbočku. Nasraná jak broky se vracím přeplněným městem zpátky domů. Pořád dokola mi před očima samovolně naskakují ústřižky z fast foodu, Tomův drbnutý úsměv a hloupé narážky. Myslí si, že jsem za Billa vdaná, ohoho, idiot. Neví o tom ani prd a bude si hrát na chytrolína. Jistě, pár věcí tomu napovídá - trávím s Billem většinu volného času a máme dokonce i vyměněné snubní prstýnky, ale není to pravda. Původně jsem mu chtěla říct, jak se věci mají, ale když otevřel pusu a vypustil z ní první urýpanou větu, změnila jsem názor. On by mi totiž nevěřil. Nevěřil by, že jsme se prostě opili, v náhlém pohnutí myslí koupili prstýnky, asi hodinu hledali nějakého kněze a když jsme žádného nenašli, oddali jsme se sami a potom prožili vášnivou a posléze taky vydatně progrcanou svatební noc. Nic víc, nic míň. Je to tak šíleně absurdní, že jsme to s Billem raději nikomu neřekli, víme o tom jen my dva a najednou chce být třetí osobou Tom, či co.

Bestie 4.

12. november 2011 at 9:46 | Eve* |  Bestie

KVŮLI účtům, které musím na poště zaplatit, do restaurace dorazím dokonce o dvacet minut dřív než Bill a to i když jsem šla opravdu klidnou chůzí. To se mi ještě nikdy nestalo. Usoudím, že bude lepší počkat přímo tady, než se courat po městě. Protože mám chvilku času, měla bych se trochu uklidnit, abych mu nepřišla moc roztržitá. Sdělení, že jsem podle Toma vdadá se mnou zamávalo víc, než jsem dala Billovi najevo. Než dojdu ke stolu, doběhnu si na záchod, kde si překontroluju make-up a opravím rozmazané oční stíny.

Bestie 3.

12. november 2011 at 9:45 | Eve* |  Bestie

RÁNO mi není zrovna veselo. Mám kocovinu jak prase a musím uklízet totálně pozvracený byt, dát vyprat prádlo a hlavně se dát do kupy sama. Dneska mi make-up na zakrytí kruhů pod očima rozhodně stačit nebude. Stáhnu si vlasy do vysokého culíku a pro jistotu se vyhýbám všem zrdcadlům, nemůžu se na sebe ani podívat. Chodím po bytě nahá a není to hezký pohled. Nevím, kde začít s úklidem. Navíc sama sobě smrdím.

Bestie 2.

12. november 2011 at 9:41 | Eve* |  Bestie

NORMÁLNĚ přes den nepiju - vlastně přes den nepiju vůbec a večer se to snažím omezovat, ale zatím mi to moc nejde -, ale dneska je den, kdy musím udělat vyjímku.

Zruším si schůzku s Teresou, zavolám jí, že je mi zle a musím si lehnout. Teresa se naštěstí nevyptává. Zle mi, když pominu duševní nemoc, není ani trochu. Jdu do svého oblíbeného baru v centru; není zas tak dobrý, ale je daleko od všech známých, takže nehrozí, že by mě někdo nachytal. Ještě tu nikdo není, jen Patrick, barman.

Bestie 1.

11. november 2011 at 15:23 | Eve* |  Bestie

Berlín, březen

FLUGHAFEN Berlin - Schönefeld, přečtu si velkými písmeny na střeše budovy letiště. Nevím, proč to pořád dělám. Je to takový reflex, když přistanu v Berlíně, něco jako když vás svědí noha a vy se na ní poškrábete. No jo, blbý přirovnání, já vím. Nejspíš bych si měla přece jenom jeden ten prášek, co mi doktor předepsal, dát. Ale rozhodně ne teď.

Bestie - prolog

11. november 2011 at 15:20 | Eve* |  Bestie

ožralecký šok v berlínském bytě, leden

NEJHORŠÍ ze všeho je probudit se uprostřed noci ve vlastních zvratkách, ještě trochu ožralá, ale už ne natolik, aby byla nějaká naděje, že si to ráno nebudete pamatovat.

Otřela jsem si obličej. Chtělo se mi spát, točila se mi hlava, ale celá postel byla pozvracená. Musela jsem to aspoň trochu uklidit. Zvedla jsem se, jednou rukou se přidržovala postele a druhou stahovala poblité povlečení a prostěradlo dolů. Normálně by mi z toho bylo zle, ale teď se mi chtělo tak spát, že na nic jiného jsem nemohla myslet. Zamotala jsem to všechno do jedné veliké koule a táhla ji za sebou do koupelny. Stejně jsem se musela vyčurat. Málem jsem se tam natáhla, bylo nazvraceno i tady na zemi. To jsem si nepamatovala. Sedla jsem si na záchod a toaletním papírem ze sebe utírala vlastní zvratky.

Kdyby mě takhle viděl Tom, napadlo mě, když jsem se na sebe koukala do zrdcadla.

Nechtělo se mi do sprchy, spala jsem sotva čtyři hodiny, ale sama sobě jsem smrděla. Rychle jsem se opláchla vlažnou vodou a vylezla ven. Zatočila se mi hlava, musela jsem se znovu posadit na záchod. Napustila jsem si do sklenky vodu a pila. Věděla jsem, že je potřeba pít, protože jinak mi ráno bylo ještě hůř. Možná bych si ještě měla vzít prášek, ale to už jsem nezvládla. Po cestě do postele jsem vylovila ze skříně deku a přikryla se jí. Všechno ostatní bylo totiž dokonale poblinkané.

Lehla jsem si na bok a plácla se dlaní do čela. Sýkla jsem bolestí, protože mě vedle hlavybolu zasáhlo taky cosi tvrdého. Natáhla jsem ruku před sebe a zamžourala na malý zářící kroužek na svém levém prsteníčku. Vyděšeně jsem se přemístila do sedu. To jsem ale neměla dělat, protože v tu chvíli mi žaludek udělal salto a já se jen tak tak stihla nahnout na druhou stranu postele, než jsem hodila tyčku přímo vedle Billových rozcuchaným havranních vlasů. Skrz clonu slz, co mi automaticky vyhrkly, jsem zahlédla tutéž věcičku taky na Billově levačce.

Trailer: Bestie

11. november 2011 at 15:18 | Eve* |  Trailers
autor: Eve*
rok výroby: 2011